19.2.2006 | Autor: Jan Konopiský | sekce: živě
 fotogalerie Byl zimní večer, sněhu čas
a v Abatonu zaduněl silný hlas.
V páteční večer, sedmnáctého února,
zazněla z Abatonu rocková kytara.
Přidal se buben a libý bass,
zavoněl párek, co zahučel v nás... :)

Takové krásné a jiné pocity navodil páteční večer na dvou scénách v Abatonu. Sjela se sem z rockové scény spousta kapel, co rozhodně měli co říct každému posluchači. Od mladých objevů soutěží, jako UDG a Temperamento, po časem prověřené matadory české rockové a punkové scény, jako Krausberry a Plexis. Ani chuťové buňky zde nezůstaly ochuzeny a bylo připraveno nádherné pohoštění za běžné ceny. Klobásky, masové směsy, fláky masa a samozřejmě i vegetariánské chuťovky. Opravdu toto místo mělo své kouzlo, přestože mám jistou nedůvěru v hromadně připravovaná jídla. Nicméně vůně a překrásné nazdobení opravdu lákalo k pozastavení se a zakoupení nějakého toho voňavého a chutného exponátu :)

Zpět k hudbě:
Startéry horní scény byli slovenští Horkýže Slíže, kteří, dle mého soudu a soudu lidí kolem, podali svým, beze změny podaným programem, průměrný výkon… Pravda, že první kapela to nikdy nemá lehké. Však, patrné z ohlasu davu, Horkýžům se povedlo odehrát, co všichni očekávali, a hned z kraje zaplnili horní scénu Abatonu a rozehřáli bavící se dav.

Na druhé scéně se startérem stali Medvěd 009, kteří dle mého začínali s hodinovým posunem, díky nesrovnalostem v pořadí a zákulisní informaci, že UDG mají problém s autem.. Přesný důvod však neznám. Nicméně Medvěd 009 zahrál své a lidé si zazpívali, zatančily a i přes přetržení E-struny (té tlusté :)) na kytaře Vaška Bláhy (mimojiné kytaristy a zpěváka v Divokém Billovi), to byl koncert vydařený a hodně pozitivní.

Medvěd 009 je u poslední písně se svého programu a nahoře již začínají svištět punkové riffy, bicí a zpěv Petra Hoška. Plexis nastupují ve velkém stylu a dávají najevo, kdo je tu dneska pánem punku.

Čas na svlažení hrdla a punk je vystřídán nu-metalem v podobě Cocotte Minute. Opět ostrá show, jak je u nich zvykem, ale žádný výjimečný koncert. Přišli zahrát, zahráli, pobavili publikum a publikum spokojeně odešlo.
Na spodní scéně se zatím už rozjíždí pár let schovaná partička Prohrála v kartách. Překvapila mně svým podáním a jistý vypilováním stylu od mého posledního poslechu kdysi dávno na letním festivalu. Podala posluchači nové i staré ze své tvorby a svou perfektní komunikací s publikem, především pak frontmana hORÁČKA, který při jedné z písní předal svou kytaru do prvních řad a nechal tlačící se dav zahrát si. Zdatnější a silnější jedinci dokonce přes nepohodlí tlačícího se davu stvořili pár akordů a sám frontman hORÁČEK se bavil.
Okolo desáté hodiny přicházejí již zmiňovaní Krausberry, u kterých je znát vyhranost a léty prověřené hity. Však nepatří k tahounům mladší generace, která byla ve velké převaze, a zůstali jen převážně skalní příznivci.

Zato Krucipüsk přitáhli opět nejen své skalní. Energický a často až mýtický projev Tomáše Hajíčka rozpoutal v prvních řadách doslova peklo a žeň fotografů. Každý chtěl získat jeho pekelnou grimasu.
Stejně jako Krucipüsk i Gaia Mesiah rozpoutala davy na horní scéně. Již s z Austrálie přiletivším Joshem rozjela, pro ně typickou, energií prosycenou show. Opravdu bylo na co se koukat a co poslouchat.
Dole již chvilku hrají Status Praesents, kteří na poslední chvíli zaskočili za avizované Post-It, kteří nemohli zahrát díky nemoci zpěváka. Myslím, že důstojně..

Nakonec celého večera se představili Temperamento a UDG. Abaton se již vyprazdňoval a tak na Temperamento zbyla hrstka přihlížejících a zbylá větší hrstka šla čekat na UDG. První zmiňovaní sehráli svůj set, který se opravdu svým „rychlostním“ charakterem hudby opravdu hodil na konec večera a rozhodně již nerozvášnil davy, až na hrstku fanynek v první řadě. UDG již měli větší ochozy a i přes špatný zvuk uprostřed sálu se úspěch dostavil i díky samotné povaze mladistvé kapely s pevným fanouškovským základem.