The Pains of Being Pure at Heart, Praha, 4. 11. 12
11.11.2012 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: živě
Konečně i ta naše Praha se dočkala. The Pains of Being Pure at Heart, kapela, která se tři roky drží v playlistech fanoušků shoegaze a noise-popu, zahráli v první listopadový večer ve smíchovské MeetFactory. Možná, že lidí přišlo o něco míň, než by si Pains a pořadatelé zasloužili, ale stálo to za to.
Ve dvou tisícím devátém bývali označováni za jeden z nejnadějnějších objevů alternativně-popové scény. Čas ukázal, že s nimi můžeme dále počítat, byť fakt, že vše, co od eponymního debutu vydali, se drží téže stylistiky, jim bývá občas zazlíván. Pains of Being Pure at Heart možná nepatří mezi ty nejinspirativnější kapely, ale rozhodně jim to hraje a příjemně se to poslouchá. V jednoduchosti je síla, tito Newyorčané to dobře vědí a dokáží s tím naložit.
Příjemným zahájením večera byl krátký set dné, jednočlenného projektu Ondřeje Holého, který v pozici supportu na poslední chvíli nahradil původně avizované Londýňany Dead Wolf Club. dné se poslední dobou posouvá od elektroakustické a ambientní hudby, na jakou od něj byli vymetači pražských klubů donedávna zvyklí, a více sází na hru s elektronickým zvukem. K noise-popové kapele sice kontrastní, zato dobrá volba.
Úvodní část bezmála hodinového koncertu se nesla převážně v duchu loňské desky Belong. Ta sice byla v celkovém součtu byla během večera zastoupena jen čtyřikrát, přičteme-li ale tři dosud nevydané písně, které zazněly (Until The Sun Explodes, Sure a Kelly, všechny naznačující, že ani do budoucna se ve stylistice kapely žádné zvraty neplánují), jednoznačně z toho vyplývá, že Pains nehodlají donekonečna vzpomínat jen na úspěšný debut.
To, že (podle očekávání) právě skladby z první desky na publikum zabíraly nejlépe, je jiná věc. Když v půlce koncertu přišlo Come Saturday a Young Adult Friction, rozjelo se před pódiem pak už jenom těžko zastavitelné pogo. Symbióza mezi kapelou a publikem zajiskřila, vždyť i na Kipu Bermanovi a jeho spoluhráčích bylo znát, že si koncert užívají. Jakkoliv večer co večer opakují tentýž setlist, vůbec to nepůsobilo, jako by to ně byla rutina. Ne, jejich děkovačky – opakovaně mimochodem zmínili i předskakujícího dné – vážně nemohly být nacvičené.
Jasně, když před třemi lety hráli nedaleko za našimi hranicemi na Off Festivalu, jako by mezi kapelou a publikem byla neprodyšná bariéra. Možná díky tomu, že byly tři odpoledne, možná díky tomu, že nazvučení tehdy bylo dosti mizivé. Žijeme ale rokem 2012 a Newyorčané přesvědčují, že umí.
Pains of Being Pure at Heart nejsou veselí, ale jsou hraví. Vyvolávají ducha doby, kdy byli v raném dětství, a jde jim to sakra dobře. Není třeba ve všem hledat jenom umění.
The Pains of Being Pure at Heart + dné, Praha - MeetFactory, 4. 11. 12
The Pains of Being Pure at Heart v Praze: reportáž | fotogalerie
Konečně i ta naše Praha se dočkala. The Pains of Being Pure at Heart, kapela, která se tři roky drží v playlistech fanoušků shoegaze a noise-popu, zahráli v první listopadový večer ve smíchovské MeetFactory. Možná, že lidí přišlo o něco míň, než by si Pains a pořadatelé zasloužili, ale stálo to za to.
Ve dvou tisícím devátém bývali označováni za jeden z nejnadějnějších objevů alternativně-popové scény. Čas ukázal, že s nimi můžeme dále počítat, byť fakt, že vše, co od eponymního debutu vydali, se drží téže stylistiky, jim bývá občas zazlíván. Pains of Being Pure at Heart možná nepatří mezi ty nejinspirativnější kapely, ale rozhodně jim to hraje a příjemně se to poslouchá. V jednoduchosti je síla, tito Newyorčané to dobře vědí a dokáží s tím naložit.
Příjemným zahájením večera byl krátký set dné, jednočlenného projektu Ondřeje Holého, který v pozici supportu na poslední chvíli nahradil původně avizované Londýňany Dead Wolf Club. dné se poslední dobou posouvá od elektroakustické a ambientní hudby, na jakou od něj byli vymetači pražských klubů donedávna zvyklí, a více sází na hru s elektronickým zvukem. K noise-popové kapele sice kontrastní, zato dobrá volba.
Úvodní část bezmála hodinového koncertu se nesla převážně v duchu loňské desky Belong. Ta sice byla v celkovém součtu byla během večera zastoupena jen čtyřikrát, přičteme-li ale tři dosud nevydané písně, které zazněly (Until The Sun Explodes, Sure a Kelly, všechny naznačující, že ani do budoucna se ve stylistice kapely žádné zvraty neplánují), jednoznačně z toho vyplývá, že Pains nehodlají donekonečna vzpomínat jen na úspěšný debut.
To, že (podle očekávání) právě skladby z první desky na publikum zabíraly nejlépe, je jiná věc. Když v půlce koncertu přišlo Come Saturday a Young Adult Friction, rozjelo se před pódiem pak už jenom těžko zastavitelné pogo. Symbióza mezi kapelou a publikem zajiskřila, vždyť i na Kipu Bermanovi a jeho spoluhráčích bylo znát, že si koncert užívají. Jakkoliv večer co večer opakují tentýž setlist, vůbec to nepůsobilo, jako by to ně byla rutina. Ne, jejich děkovačky – opakovaně mimochodem zmínili i předskakujícího dné – vážně nemohly být nacvičené.
Jasně, když před třemi lety hráli nedaleko za našimi hranicemi na Off Festivalu, jako by mezi kapelou a publikem byla neprodyšná bariéra. Možná díky tomu, že byly tři odpoledne, možná díky tomu, že nazvučení tehdy bylo dosti mizivé. Žijeme ale rokem 2012 a Newyorčané přesvědčují, že umí.
Pains of Being Pure at Heart nejsou veselí, ale jsou hraví. Vyvolávají ducha doby, kdy byli v raném dětství, a jde jim to sakra dobře. Není třeba ve všem hledat jenom umění.
The Pains of Being Pure at Heart + dné, Praha - MeetFactory, 4. 11. 12
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/zive/The-Pains-of-Being-Pure-at-Heart-Praha-4-11-12~11~listopad~2012/
Komentáře
&;
