28.4.2013 | Autor: Martin Hrdlička | sekce: živě Cirkus s názvem The Mosh Lives Tour zamířil poslední dubnovou středu také do České republiky. Za místo činu byla tentokrát zvolena moravská metropole, přesněji řečeno brněnský hudební klub Favál. Soupisku učinkujících tvořili Australané Buried In Verona, Obey The Brave z Kanady a americkou scénu zastupovalo trio Attila, Chelsea Grin a hlavní hvězdy večera Emmure.

Celý večer odstartovala australská parta Buried In Verona, která svůj set, jenž čítal pouhých pět skladeb, odpálila otvírakem Maybe Next Time z jejich poslední studiové desky Notorious. V nastoleném stylu pokračovala kapela i nadále, protože všech pět skladeb pocházelo ze zmíněného alba. S rolí první kapely si však poradila velmi dobře. Nezalekla se menšího počtu návštěvníků, kteři se pomalu trousili do útrob brněnského klubu a časem si získala příznivce pod pódiem. Osobně jsem se trochu obával, jak si s prostorem Faválu poradí zvukaři. Mé obavy se však nevyplnily. Zvuk byl zřetelný a člověk tak mohl rozeznat i jednotlivé kytarové party, a taktéž si náležitě vychutnat nejen zpěv Bretta Andersona, ale i čistý vokál kytaristy Richieho Newmana. Buried In Verona vytěžili ze svého krátkého setu maximum a pro následující kapely nastavili laťku poměrně vysoko.

Jako první se zmíněnou laťku pokusila přeskočit americká banda Attila a hned na začátku je nutno říct, že se jí to povedlo. Na rozdíl od svých australských kolegů se jí dostalo většího časového prostoru. Kostru celého vystoupení tvořily především skladby z alba Outlawed doplněné o písně Temper a Rage ze stejnojmenné desky. Hlavní devizou této formace byl vokál Chrise Fronzaka. Ve vodách deatchcoru se moc často nevidí takto kvalitně odzpívaný set. Attila se stala překvapením večera a svým výkonem dost možná zastínila i hlavní hvězdy.

Vše plynule pokračovalo podle oznámeného programu, a tak ani ne po patnácti minutách nastoupili na scénu pánové z Obey The Brave. I přesto, že mají na svém kontě pouze jednu desku, se nejedná o žádné nováčky. V jejich čele totiž stojí Alex Erian ze zaniknutých Despised Icon. Největší rozdíl mezi jejich vystoupením a předchozími dvěma sety spočíval především v kvalitě zvuku. Ten bůhví proč zmutoval v jednu zvukovou stěnu s poněkud utopeným vokálem mezi kytarami. Pokud tedy člověk neznal slova každé písně, mohl se poněkud ztrácet a rozeznat od sebe dvě skladby byl tak občas nadlidský úkol. To však zcela určitě nevadilo davu pod pódiem, který si set své ikony z Despised Icon užíval naplno. To, co ztráceli Obey The Brave po zvukové stránce, tak nahradili energií, kterou vlévali do publika.

Pokud jsem vystoupení Attily označil za největší překvapení večera, tak o Chelsea Grin to bohužel platí v opačném významu. I když podstatná část publika řádící pod pódiem bude zřejmě tvrdit opak. Nicméně od předposlední kapely večera jsem očekával trochu více. Instrumentální stránce nelze nic vytknout, tedy až na občasné samply kytarových partů, které trochu kazily výsledný dojem. Poněkud více mi však vadil projev zpěváka Alexe Koehlera, který zaváněl rutinou na sto honů. Skalní příznivci byli ale dle ovací nadmíru spokojeni.

Jako poslední přišly na řadu hlavní postavy onoho večera. Formace Emmure spadá přesně do škatulky kapel, které buď nenávidíte nebo milujete, nic mezi tím není. Kompromis zde neexistuje. Přesně tak, jak je to v jejich hudbě. Pětice muzikantů v čele s vokalistou Frankiem Palmerim do vás sype jeden riff za druhým okořeněný drsnými texty, které nemusí být každému po chuti. Setkal jsem se s častými názory, že vystoupení Emmure naživo je jen pro otrlé fandy, ať už co se instrumentální stránky týče nebo vystupování Palmeriho. To, co jsem viděl, bylo však velkým překvapením. Palmeri působil dojmem chlápka, se kterým byste okamžitě zašli na pivo a zbytek formace jako kapela, která se bavila hraním a bylo to na ní vidět. To vše se zákonitě odrazilo v publiku, které to prostě muselo bavit. V odehraném setlistu se dostalo na všechna alba, takže žádný fanoušek nezůstal ochuzen o nějakou tu skladbu z jeho oblíbené desky. Emmure tak bezpochyby obhájili post hlavního taháku večera.

Do Brna tedy zavítala akce, která snese ta nejpřísnější měřítka a je vidět, že podobné koncerty se dají pořádat i na jiných místech České republiky než je Praha. Pokud vám vystoupení Emmure uteklo, tak nezoufejte. V našich končinách se totiž opět představí v létě, konkrétněji na festivalu Brutal Assault.

The Mosh Lives Tour, Brno - Favál, 24. 4. 13