9.7.2008 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: živě
 fotogalerie Nebojte se, nebude to o reklamě. Jedna věc se ale dá jen stěží pominout, minimálně kvůli kontextu. Midnight Sun totiž pořádala Finlandia vodka. A je sympatické, že se ve světě snaží promovat nejen své produkty, ale i tradice a muziku oblasti, odkud pochází.

Skandinávská oslava letního slunovratu Midnight Sun se v Praze uskutečnila potřetí, přičemž na Branické louce - místě, které budou někteří z vás mít zafixováno jako dějiště předloňských United Islands s Placebo – představila zatím nejsilnější program v čele s dánskými Efterklang.

Midnight Sun nebyl komerční kampaní v klasickém slova smyslu, jak by se mohlo z vlastní podstaty zdát. První věcí, která návštěvníka po letmém průzkumu areálu příjemně překvapila, byla, navzdory brandingovému koncertu, absence reklamy: žádné billboardy, agitační letáky, ani agresivní spoty. Někdo propaguje prázdnými slovy, někdo skutky. A jak je vidno, Finlandia se chce evidentně zařadit do druhé škatulky, což se jí dá přičíst ke cti.
Ale dost bylo vodky, pojďme k hudbě...

Jeden z nejsilnějších okamžiků se dostavil hned ze začátku, když okolo šesté zahájila hudební program Hafdís Huld – sympatická blondýna, na první pohled křehká, plachá naivka – která stále nijak zvlášť početnému publiku za doprovodu kláves, kytary a banja předvedla, jak se na Islandu dělá příjemný akustický pop, šmrncnutý elektronikou. Hafdís má charisma i cit, nezdráhá se zavtipkovat na účet publika ani sebe samé. Mimo desky Dirty Paper Cup došlo taky na nějakou tu novinku a překvapivě i na coververzi Material Girl od Madonny. V akustické aranži velmi působivé.

To finská electro-popová trojka Regina staví v první řadě na jednoduchých samplech, ve druhé na klávesy a bicí. Při odpoledním posezení v trávě neurazí. Jenže na podobné, a mnohdy daleko nápaditější „New Order sound“ kapely, se dá narazit takřka kdekoliv. Devízou, která Regině za hranicemi rodné země hraje do karet, tak zůstává hlavně zpěv ve finštině.

Pakliže chcete českým masám přiblížít Valravn - první z dánských kapel programu – můžete použít třeba, a promiňte mi to, výraz severský Čechomor. Fúze tradiční muziky s elektronikou v popovém obalu je v posledních letech vůbec oblíbená takřka všude ve světě a – nebudeme si nic nalhávat – stojí za masovou popularizací world music jako takové. Druhou stranou mince je, jak se s tím ten či onen popasuje. Valravn oproti mnohým jiným nejsou přímočaří, nestojí na jednom místě, nebojí experimentovat a hledat v hudbě nové cesty. A to je dobře

Přesto všechno, o vrcholu večera není pochyb. Dánští post-rockeři Efterklang, nejočekávanější článek letošního programu, se do Prahy se vrátili po třech letech, během nichž si stačili zvýšit kredit, věhlas i fanouškovskou základnu. Od písniček ke kompozicím a experimentům, od melancholie k optimismu - to jsou cesty, po kterých se Efterklang pohybují. Používají při tom širokou nástrojovou paletu, z níž dokáží s citem namalovat křehký obraz s autentickou atmosférou. Z pódia šla radost ze hry, z publika vřelost. Nezklamali.

Tečka patřila před půlnocí krnovským folktronikům z kapely Bratři Orffové, kteří zahráli na malé, samostatné scéně. Ti nejenže uzavřeli hudební program Midnight Sunu, ale zároveň, ač to může znít úsměvně, završili svou letošní festivalovou sezónu. Orffové v posledních měsících koncertovali jen sporadicky, což se teď alespoň pokusili vynahradit několika novinkami z postupně připravované druhé desky.

Stinnou stránkou Midnight Sunu, která zřejmě příliš nepotěšila jeho organizátory, byla jen zhruba tisícová návštěvnost. Jenže upřímně, akce – byť se sebeatraktivnějším programem – potvrzená necelý měsíc před uskutečněním nemůže mít v tomto směru velké ambice. Buď jak buď, Midnight Sun byl příjemnou , ba dokonce jedinečnou akcí která dramaturgií předčila nejeden zavedený festival. Jo, kdyby každá vodka měla takovej dýchánek....

P.S.: V nejbližší době čekejte ještě rozhovor s Efterklang, ale to už je job kolegy Drábka...

Midnight Sun, Praha – Branická louka, 28. 6. 08


Fotogalerie: