24.11.2011 | Autor: Jan Simandl | sekce: živě Už podruhé během letošního roku zavítal do Brna kytarista Michal Pavlíček, aby představil svoji poslední desku Srdeční záležitosti. Včerejší vystoupení slibovalo oproti tomu únorovému trochu jiný zážitek, názvu akce totiž zářilo slovo unplugged. Výsledek byl ale trochu jiný, než by se dalo předpokládat.

Ale popořádku. Velice slušně zaplněný klub zašuměl údivem, když hlavní aktér dorazil až deset minut po avizovaném startu a prodíral se společně s techniky a kytarami do zákulisí. Jak bylo záhy vysvětleno, za vše mohla ucpaná dálnice a začátek koncertu se tak o zhruba půl hodiny posunul, skluz ovšem vynahradil dlouhý přídavek. Po vskutku bleskovém nazvučení začal Pavlíček dokazovat, proč si bez výhrad zaslouží nálepku jednoho z nejlepších českých kytaristů a skladatelů.

Samotný úvod obstarala pomalá balada, kterou brzy vystřídala rychlejší rocková skladba Uvidíme. Jak se dalo očekávat, setlist tvořily především kusy z výše jmenovaného trojalba Srdeční záležitosti. Dostalo se samozřejmě i na výlety do jiných hudebních sfér, konkrétně zazněla jedna z písní z pořadu Na Kloboučku. Program byl vyvážený, rychlejší skladby střídaly pomalejší a ani ty delší instrumentální nenudily, protože Pavlíček má zvláštní dar svou hrou posluchače doslova přimrazit k zemi. Skvělý mistrův výkon byl podpořen umně zahraným basovým doprovodem a hlavně bicími. Bubeník Miloš Meier totiž dodával hlavně těm rychlejším rockovým věcem díky dvoukopákovým salvám skoro až metalový drajv a že by se uživil i v nejrychlejší metalové kapele posléze potvrdilo i jeho sólo na bicí, které bylo opravdu skvělé. Došlo i na písně se zpěvem, výborně zněla třeba vzpomínka na Pražský Výběr nazvaná Naše kaše či jedna z balad v závěru.

Jak jsem již naznačil, o nějakém akustickém koncertu se nedá hovořit, Pavlíček během celého hraní snad jen jednou jedinkrát hrál na úplně čistý kanál a akustickou kytaru s sebou neměl vůbec. Význam slova unplugged v názvu akce tedy nechápu a nerozumím tomu, proč bylo představení takto označeno. Většině diváků to zřejmě nevadilo, ale výraz mnoha přítomných dával najevo překvapení. Osobně jsem malinko zklamán, těšil jsem se, jak budou melancholické písně znít v jemnějším podání, ale výkon celé kapely prostě nějaké velké rozčarování nepřipustil.

Včerejší koncert je zkrátka nutné pokládat za velmi podařený. Výborný zvuk, nekuřácké prostředí, nenucený a uvolněný výkon, to vše dělá z představení Michala Pavlíčka aspiranta na jednu z nejlepších brněnských klubových akcí tohoto roku.

Michal Pavlíček Trio Unplugged, Brno - Metro Music Bar, 23. 11. 11