9.5.2011 | Autor: Adam Pešek | sekce: živě Hned dva návraty v jeden večer přichystala česká koncertní premiéra australské pop-písničkářky Lenky. První z nich, všude předem avizován, byl zpěvaččin návrat ke svým kořenům. Otec Jiří Kripac totiž pochází z Československa. Druhý byl pomyslný návrat do dětských let, do kterého většinu už odrostlých návštěvníků Lenka poslala svým hravým a přirozeně milým vystoupením.

Jenže cesta od dospělosti k dětství není přímá a zastávku někde kolem puberty provedl kolem deváté Michal Motyčka alias Niceland. S hlasem a vizáží blízkými o poznání slavnějšímu Brianu Molkovi a jednoduchou kytarovou linkou Niceland navodil lehce melancholickou atmosféru. Nástup na pódium bez jediného slova počáteční pocit jen podpořil, ale jakmile se ve zpěvu jinak naprosto přesvědčivý hlas začal projevovat i mezi jednotlivými skladbami, výsledný dojem klesal. Pubertálně familiární narážky ala: „Ta Lenča je vážně tak roztomilá,“ v patřičné intonaci pozitivnímu dojmu nepřidají, což je v případě zajímavé emotivní hudby celkem na škodu.

Zato koncept Lenky v podstatě nic nenarušilo, ani nástup těsně po hvězdičkové dvaadvacáté hodině. Lehké, jednoduché a hravé písničky na pódiu fungovaly ještě lépe než na desce. Pozitivně naladěná kapela plus milé vystupování zpěvačky, která se s nasládlým akcentem snažila mluvit česky, svou dětinskostí pohltili snad všechny příchozí. K tomu naprosto jistý hlas. „This is my first time in Prague and I really like it here,“ bylo oceněno velkým potleskem stejně tak jako seznam českých slov, jež se Lenka stihla naučit. Kdo by snad namítal, že to jsou jen připitomělé bezobsažné písničky, musel být umlčen závěrečnou We Will Never Grow Old s jasným sdělením. Jenže jeden návrat na pódium už je téměř povinnost a bez největšího hitu The Show by to asi stejně nešlo. O to překvapivější pak byl návrat druhý, kdy v poloviční sestavě s jiskrou nadšení v očích Lenka odehrála už doopravdy poslední skladbu Knock Knock, aby se po několika minutách z backstage odebrala podepisovat cédéčka a vstupenky.

Příjemné, milé, civilní. Důkaz, že pop se ještě stále dá hrát s nadšením a s úctou. Premiéra více než povedená pro obě strany pódia. Snad se touha vrátit se zpět k: „tomu nejlepšímu publiku vůbec,“ splní. Lenka se totiž napoprvé předvedla ve výborném světle.

Lenka + Niceland, Praha – Lucerna Music Bar, 3. 5. 2011