20.10.2006 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: živě
 fotogalerie Klubový festival MOVE minulý týden pořádně zahýbal Prahou (nebo alespoň tedy těmi jedinci, kteří se nepovažují za kulturní ignoranty). Pod jeho taktovkou proběhlo ve čtvrtek v Paláci Akropolis i další pokračování projektu EuroConnections, kde dostávají prostor žánrově spřízněné kapely z Čech a ostatních evropských států.
Tentokrát došlo na francouzskou kapelu La Phaze a tuzemské (lépe řečeno anglicko-české) hlavičky v igelitkách, jak se formaci kNot Photogenic občas přezdívá.

Podle některých zdrojů mělo údajně jít o poslední vystoupení kNot Photogenic před plánovanou koncertní pauzou, během níž by Boris Cardof a spol. měli zapracovat na novém materiálu.
Na koncertech kNot Photogenic je mimo nespoutané energie sympatický i hudební posun, jakým na živo dokáží interpretovat elektronicky založené skladby známé ze studiové desky. Jakmile elektro-popová kapela, mezi něž se i navzdory širšímu záběru kNot Photogenic řadí, ve své živé produkci objeví směr, který dá písním zcela nový rozměr, je na půl vyhráno. A o kNot Photogenic to platí do slova a do písmene. Svou hudbu nestaví na zpěvačce Charlie One (jinak známé také z Ohm Sqaure), ale na vyvážené konzistenci elektroniky, živých nástrojů a rapu (pro nezasvěcené je asi vhodné upřesnit, že koncertní sestava kNot Photogenic je pětičlenná).

Kapela La Phaze mohla někomu navodit dojem jakéhosi punkovějšího odvaru z Prodigy. Něco na tom pravdy dozajista bude, ale s tím rozdílem, že vystoupení La Phaze nepůsobilo natolik přeumělkovaně a co do žánrové pestrosti bylo daleko rozmanitější. Spojení punkové přímočarosti a elektroniky bylo tím jediným, co po hudební stránce skladbu od skladby neodlišovalo. Nenásilně na něj byly roubovány další vlivy, ať už šlo o reggae, hip-hop, nebo drum’n’bass. Tím pojítkem, díky kterému nešlo o žádnou křeč (teď je samozřejmě řeč o pojítku nehudebním), byla záviděníhodná energie sršící z kapely během celého vystoupení. A tak to má být.
Na české scéně by se podobným způsobem nespoutaná kapela hledala marně. Ale kdo ví, co není, může jednou být.