Impericon Never Say Die! Tour: Praha opět povstala
21.11.2014 | Autor: Martin Hrdlička | sekce: živě
Shodou náhod připadla letošní pražská zastávka putovního festivalu Impericon Never Say Die! Tour na státní svátek Den boje za svobodu a demokracii, a tak si mohli příznivci ostrých kytar prožít v MeetFactory svou malou soukromou sametovou revoluci. V jakém jiném žánru se lze setkat s tolika texty, které bojují za svobodu, mír a toleranci mezi lidmi bez ohledu na národnost nebo vyznání? Impericon Never Say Die! Tour se již řadí mezi etablovanou značku mezi indoorovými akcemi, která s pravidelností brázdí na podzim a jaro kluby napříč starým kontinentem. Zatímco jarní verze se naší zemi prozatím vyhýbá, tak ta podzimní se již stala nedílnou součástí českého klubového podzimu. Jak už tak bývá u Never Say Die! Tour zvykem, tak i letošní ročník představil nejen ostřílené bardy jako Terror nebo Comeback Kid, ale přivezl českým fanouškům v místní premiéře také dvě neokoukaná jména.
Jako první se po prostorách MeetFactory rozezněly tóny kalifornské party Capsize. Že se jedná o jejich první koncert v našich končinách naznačoval zatím nepříliš zaplněný prostor pod pódiem. Tak trochu divácký zmar byl navíc umocněn téměř nulovou odezvou na výzvy kapely, aby udělali aspoň krok blíže. I přes chladnější přijetí se Capsize nezalekli a svých přidělených dvacet minut pilně přesvědčovali přítomné o svých kvalitách. Nakolik se jim to povedlo, poznáme nejspíš až na jejich dalším koncertě u nás. Obávám se však, že jejich snaha byla z části sabotována nepříliš příznivým ozvučením, kdy rozeznat jednotlivé nástroje a ještě zachytit zpěv bylo místy nemožné.
Zatímco Capsize se pohybují striktně ve vodách hardcoru, tak jejich kolegové No Bragging Rights se nebojí zabrousit do melodičtějších vod. Také oni se v České republice objevili vůbec poprvé, ale nutno dodat, že publikum jim bylo hned od začátku více nakloněno, než tomu bylo v případě Capsize. Mezi nejsilnější momenty jak setu kapely, tak celého večera lze zařadit skladbu Cycles, jejíž začátek patřil výhradně kytaristovi Danielovi Garrowovi. Tóny, které se prořezávaly skrze čím dál tím více vlhčí vzduch, musely upoutat uši i návštěvníků nečinně přihlížejících na baru. Nejpříjemnější překvapení večera.
To Portugalci More Than A Thousand u nás už žádnými neznámými rozhodně nejsou, což se pozitivně odrazilo na stavu kotle pod nimi, kde se již roztáčely první circle pity a bylo vidět, že tito sympaťáci se mohou opřít o slušnou základnu českých fanoušků. Co na tom, že frontman Vasco Ramos, mimochodem jako by z oka vypadl Robertu Trujillovi z Metallicy, občas neuhlídal své čisté party. Na pozitivním dojmu z předvedeného setu to nic nezměnilo. Závěr patřil až téměř hymnické skladbě No Bad Blood, ve které se střetlo negativum výše zmíněné spolu s těmi pozitivními prvky, mezi které patřila energie sršící z kapely a kytarový sound, který hnal celý vlak nekompromisně kupředu. Výtečná rocková párty, nedostatky odpuštěny.
Obey The Brave, toť kapela, která rozděluje fanoušky Alexe Eriana. Zpěvák, který se proslavil především jakožto hlavní postava Despised Icon, uhnul ze zajetých kolejích a pustil se do žánrově mírně odlišné tvorby prostřednictvím právě Obey The Brave. Tito rodáci z kanadské provincie Montreal přivezli do Prahy desku Salvation ze září letošního roku. Jestliže se něčím tato nahrávka odlišuje od předchozí tvorby, ať již samotného Eriana nebo Obey The Brave jako celku, tak je to jednoznačný příklon k mnohem melodičtější poloze. Otázka byla nasnadě, a to jak si s tímto kapela poradí naživo? Již úvodní skladba jejich setu Raise Your Voice dala najevo, že v tomto problém rozhodně nebude a Erian své nově objevené hlasové možnosti ovládal s přehledem. Obey The Brave si byli vědomi, že jejich přidělený čas není nafukovací, a tak se vyvarovali rozsáhlých proslovů a veškerá komunikace s publikem se zúžila na skromné děkovací fráze. Kapela tak stihla odehrát slušnou porci osmi skladeb. Obey The Brave od svého brněnského koncertu získali vlastní tvář a třetí deska ukáže, zda půjdou nastoleným směrem nebo se zařadí mezi sypačky ve stylu Emmure.
Kanadskou vlajku ten večer dále nesli pánové z Comeback Kid, při jejichž vystoupení se rozpoutalo to pravé koncertní peklo. Skokani létali z pódia, zpěvák Andrew Neufeld běhal jak smyslu zbavený, a to vše bez jakéhokoliv zaváhání na straně vokální nebo instrumentální ze strany kapely. Ani Comeback Kid neochudili české publikum o ochutnávky z jejich aktuální desky Die Knowing. Během večera tak zazněly skladby Losing Sleep, Should Know Better a Wasted Arrows z tohoto studiového počinu. Přítomné musela také potěšit poznámka Neufelda, který vyjádřil radost nad tím, že je opět před fanoušky, kteří mají Comeback Kid rádi a umí to dát najevo, na rozdíl od vídeňské zastávky z předchozího večera, kterou označil jako docela „weird“. Očekávání bezezbytku naplněna.
Pokud jsem na začátku hovořil o malé soukromé sametové revoluci, tak nejvíce se této myšlence přiblížili Stick To Your Guns, tedy především frontman Jesse Barnett, jehož proslovy jsou již takřka klasikou. I když se pro tentokrát poměrně krotil, tak i přesto se stal nejaktivnějším mluvčím celého večera. To už ale k projevu Stick To Your Guns patří a fanouškům tak dodává pocit, že jsou součástí něčeho většího než jen běžného rockového koncertu. Na závěr si dovolím menší odbočku, která se až tak netýká kapely samotné. Na hardcorové scéně jsou postoje vyjadřující toleranci a odpor k násilí častým jevem, ale toho, čeho jsem poslední dobou na těchto koncertech svědkem, jde mimo mé chápaní a je v rozporu s celou filozofií, která je této scéně přisuzována. Prvně chci upozornit, že nejsem odpůrcem aktivit jako circle pit, stagediving atd., ale je potřeba stanovit si hranici, kterou prostě nelze překročit, jinak potom veškeré výše zmíněné postoje jsou jen pouhé pózy. Mluvím o vytrhávání mikrofonu zpěvákovi z rukou, bezohledné srážení v klidu bokem stojících lidí jen proto, aby si dotyčný podesáté během pěti minut skočil z pódia a ukázal nové tetování, a tak bych mohl pokračovat dále. Lidem, kteří se takto chovají, bych doporučil, aby se občas podívali, jak se na toto chování dotyčná kapela tváří. Jen jejich vysoká míra profesionalismu jim brání se proti takovému chování na pódiu ohradit, což bylo dobře vidět na reakcích právě členů Stick To Your Guns, během jejichž vystoupení se toto vše dělo. Popsané chování se tak stalo jedinou výraznou kaňkou celého programu, který před jedenáctou hodinou večerní uzavřeli hardcoroví veteráni Terror.
Impericon Never Say Die! Tour, Praha - MeetFactory, 17. 11. 14
Jako první se po prostorách MeetFactory rozezněly tóny kalifornské party Capsize. Že se jedná o jejich první koncert v našich končinách naznačoval zatím nepříliš zaplněný prostor pod pódiem. Tak trochu divácký zmar byl navíc umocněn téměř nulovou odezvou na výzvy kapely, aby udělali aspoň krok blíže. I přes chladnější přijetí se Capsize nezalekli a svých přidělených dvacet minut pilně přesvědčovali přítomné o svých kvalitách. Nakolik se jim to povedlo, poznáme nejspíš až na jejich dalším koncertě u nás. Obávám se však, že jejich snaha byla z části sabotována nepříliš příznivým ozvučením, kdy rozeznat jednotlivé nástroje a ještě zachytit zpěv bylo místy nemožné.
Zatímco Capsize se pohybují striktně ve vodách hardcoru, tak jejich kolegové No Bragging Rights se nebojí zabrousit do melodičtějších vod. Také oni se v České republice objevili vůbec poprvé, ale nutno dodat, že publikum jim bylo hned od začátku více nakloněno, než tomu bylo v případě Capsize. Mezi nejsilnější momenty jak setu kapely, tak celého večera lze zařadit skladbu Cycles, jejíž začátek patřil výhradně kytaristovi Danielovi Garrowovi. Tóny, které se prořezávaly skrze čím dál tím více vlhčí vzduch, musely upoutat uši i návštěvníků nečinně přihlížejících na baru. Nejpříjemnější překvapení večera.
To Portugalci More Than A Thousand u nás už žádnými neznámými rozhodně nejsou, což se pozitivně odrazilo na stavu kotle pod nimi, kde se již roztáčely první circle pity a bylo vidět, že tito sympaťáci se mohou opřít o slušnou základnu českých fanoušků. Co na tom, že frontman Vasco Ramos, mimochodem jako by z oka vypadl Robertu Trujillovi z Metallicy, občas neuhlídal své čisté party. Na pozitivním dojmu z předvedeného setu to nic nezměnilo. Závěr patřil až téměř hymnické skladbě No Bad Blood, ve které se střetlo negativum výše zmíněné spolu s těmi pozitivními prvky, mezi které patřila energie sršící z kapely a kytarový sound, který hnal celý vlak nekompromisně kupředu. Výtečná rocková párty, nedostatky odpuštěny.
Obey The Brave, toť kapela, která rozděluje fanoušky Alexe Eriana. Zpěvák, který se proslavil především jakožto hlavní postava Despised Icon, uhnul ze zajetých kolejích a pustil se do žánrově mírně odlišné tvorby prostřednictvím právě Obey The Brave. Tito rodáci z kanadské provincie Montreal přivezli do Prahy desku Salvation ze září letošního roku. Jestliže se něčím tato nahrávka odlišuje od předchozí tvorby, ať již samotného Eriana nebo Obey The Brave jako celku, tak je to jednoznačný příklon k mnohem melodičtější poloze. Otázka byla nasnadě, a to jak si s tímto kapela poradí naživo? Již úvodní skladba jejich setu Raise Your Voice dala najevo, že v tomto problém rozhodně nebude a Erian své nově objevené hlasové možnosti ovládal s přehledem. Obey The Brave si byli vědomi, že jejich přidělený čas není nafukovací, a tak se vyvarovali rozsáhlých proslovů a veškerá komunikace s publikem se zúžila na skromné děkovací fráze. Kapela tak stihla odehrát slušnou porci osmi skladeb. Obey The Brave od svého brněnského koncertu získali vlastní tvář a třetí deska ukáže, zda půjdou nastoleným směrem nebo se zařadí mezi sypačky ve stylu Emmure.
Kanadskou vlajku ten večer dále nesli pánové z Comeback Kid, při jejichž vystoupení se rozpoutalo to pravé koncertní peklo. Skokani létali z pódia, zpěvák Andrew Neufeld běhal jak smyslu zbavený, a to vše bez jakéhokoliv zaváhání na straně vokální nebo instrumentální ze strany kapely. Ani Comeback Kid neochudili české publikum o ochutnávky z jejich aktuální desky Die Knowing. Během večera tak zazněly skladby Losing Sleep, Should Know Better a Wasted Arrows z tohoto studiového počinu. Přítomné musela také potěšit poznámka Neufelda, který vyjádřil radost nad tím, že je opět před fanoušky, kteří mají Comeback Kid rádi a umí to dát najevo, na rozdíl od vídeňské zastávky z předchozího večera, kterou označil jako docela „weird“. Očekávání bezezbytku naplněna.
Pokud jsem na začátku hovořil o malé soukromé sametové revoluci, tak nejvíce se této myšlence přiblížili Stick To Your Guns, tedy především frontman Jesse Barnett, jehož proslovy jsou již takřka klasikou. I když se pro tentokrát poměrně krotil, tak i přesto se stal nejaktivnějším mluvčím celého večera. To už ale k projevu Stick To Your Guns patří a fanouškům tak dodává pocit, že jsou součástí něčeho většího než jen běžného rockového koncertu. Na závěr si dovolím menší odbočku, která se až tak netýká kapely samotné. Na hardcorové scéně jsou postoje vyjadřující toleranci a odpor k násilí častým jevem, ale toho, čeho jsem poslední dobou na těchto koncertech svědkem, jde mimo mé chápaní a je v rozporu s celou filozofií, která je této scéně přisuzována. Prvně chci upozornit, že nejsem odpůrcem aktivit jako circle pit, stagediving atd., ale je potřeba stanovit si hranici, kterou prostě nelze překročit, jinak potom veškeré výše zmíněné postoje jsou jen pouhé pózy. Mluvím o vytrhávání mikrofonu zpěvákovi z rukou, bezohledné srážení v klidu bokem stojících lidí jen proto, aby si dotyčný podesáté během pěti minut skočil z pódia a ukázal nové tetování, a tak bych mohl pokračovat dále. Lidem, kteří se takto chovají, bych doporučil, aby se občas podívali, jak se na toto chování dotyčná kapela tváří. Jen jejich vysoká míra profesionalismu jim brání se proti takovému chování na pódiu ohradit, což bylo dobře vidět na reakcích právě členů Stick To Your Guns, během jejichž vystoupení se toto vše dělo. Popsané chování se tak stalo jedinou výraznou kaňkou celého programu, který před jedenáctou hodinou večerní uzavřeli hardcoroví veteráni Terror.
Impericon Never Say Die! Tour, Praha - MeetFactory, 17. 11. 14
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/zive/Impericon-Never-Say-Die-Tour-Praha-opet-povstala~18~listopad~2014/
Komentáře
&;
