Fresh Film Fest, Karlovy Vary, 27. - 31. 8. 08
3.9.2008 | Autor: Zuzka Balounová | sekce: živě
Pátý ročník Fresh Film Festu to má úspěšně za sebou a nyní vás prostřednictvím našeho reportu zve do naklíčované skutečnosti green screenu. Smažte hranice mezi fikcí a realitou a vkročte do zelených světů.
Až se ocitnete uvnitř, bude všude kolem vás zelená barva, příslib budoucí faty morgany, která se co nevidět rozvine za vašimi zády. Spatříte v ní spoustu filmů, nahlédnete do tajemství animace a filmového umění vůbec, za ruku vás zatahá inspirace a hodiny ve společnosti staronových objevů domácí hudební scény protáhnou vaše večery do pozdních ranních hodin.
Potkáte kapely Please The Trees, Jaromír 99 & The Bombers, Sporto, 100°C, Scissorhands, Cartonnage, Nicelanda s jeho doprovodnou kapelou nebo DJs The Fakes či Tvykse, kteří během čtyř večerů naklíčují před vaše zraky tu pohraniční kopce nebo londýnské ulice, tu šlechtická sídla či berlínské kluby a barevnou hru a bezuzdnou volnost promíchají s bojem o přežití v lůně přírody a vlastních pocitů tak intenzivně, až se vám zatočí hlava.
Noc první, anglofonní a vyprázdněná
Jako první se v Císařských lázních ze zeleného pozadí vynořuje písničkář Niceland se svojí doprovodnou kapelou. Zaplňují celý prostor směsí alternativní lyriky a britpopové vlny. "Nic novýho..", řeknete si. "..ale taky nic, co by se nedalo poslouchat. Neni to úplně blbý.", dodáte a už se vlníte v bocích.
Následující kapela Panama je na tom o něco hůř. Pokud měl Niceland v sobě aspoň špetku vlastní invence, u Panamy nic takového nehledejte. Nenašli byste. Radši si dejte další pivo a počkejte, až dostanou prostor k vyjádření plzeňští Scissorhands. Sex, drogy, pot, celý svět je ve vašem těle. Dusí se, musí ven. Skákejte, řvěte a neohlížejte se na fakt, že jste v sále skoro sami. Je sice pozdě, ale noc je pořád ještě mladá. Lolitka, chtělo by se říct. Wake up in your dreams!
Noc druhá, barevná
Vítejte v území někoho. Nikdo přesně neví koho. Poslední šance je se zeptat 2D kapely Jaromír 99 & The Bombers, živoucího soundtracku ke komiksu Bomber. Nejdřív vás ústy Jaroslava Rudiše vyválí v dekadentně barevném prachu Berlína a pak vás zavedou na svatbu nebo pohřeb, podle toho, kde zrovna hrají a jak se vám to hodí. Budete chodit tlejícím listím a pít zelenou v nádražní restauraci, abyste se pak probudili s kudlou v zádech někde na kraji Prahy.
Z bezvědomí jste probráni mariánskolázeňskými 100°C, kteří přes torzo vašeho těla hodí saténový plášť a donutí vás slízat šlehačku z těl cirkusáků s modrou krví, jejichž rod zastupují na pódiu Císařských lázní s neuvěřitelnou dávkou charisma a grácie. Vlastně vás ani nebudou muset nutit. Zaposloucháte se a rádi splníte všechna jejich bizarní přání.
Sporto na nastoupený trend mezinárodní dobrovolné lásky rádi navážou s o něco elektroničtější formou projevu. Budete jim ležet u nohou ještě dřív než přijde na návštěvu Kelly Clarkson.
Noc třetí, poetická
Třetí noc prověřuje festivalového návštěvníka v krizi způsobenou spánkovým deficitem z předchozích třech dní a nocí. Nikdy není tak zle, abyste si mohli nechat ujít koncert Please The Trees, kapely, která má schopnost naučit posluchače létat, dostat ho z upocené reality sálu i okolního světa žabomyších válek. Návrat na zem do okolní teatrální leč mrtvolné nádhery přepychových hotelů a luxusních obchodů může být po takovém zážitku extrémně bolestný, ale i zbytky tónů Selfbrushova hlasu v hlavě by vám měli pomoci ho překonat.
Noc čtvrtá, sebedestruktivní
Je tu poslední noc, poslední mobilizace posledních zbytků sil. Přivítejte Nauzea Orchestra! Ulrich, Mücke, Jens a Dieter se nabízejí ke srovnání s The Nihilists blahé paměti. Jsou temní, zvrhlí, sexy, mají sílu, ale zároveň taky smůlu, že nejsou první a že Moimir Papalescu vždycky byl a bude taky jenom jeden.
Nauzea Orchestra jsou vystřídáni setem The Fakes, kteří vrhají dav do změti bezhlavých trhavých pohybů.
Ve srovnání s nimi jsou následující slovenští The Uniques jen mrtvým soundtrackem nejlepších let britské hudební scény. Jako by jim chyběl život. Jako by byli jen vymačkaným pomerančem s knírem osmdesátkové hvězdy popmusic.
Spadlou laťku večera zvedají pražští Cartonnage. Jemné pohlazení ženského hlasu střídají v rudém světle výkřiky femme fatale podpořené syntetickými zvuky elektroniky a řezavými údery bicích. Mrazí vás v zádech a i v něžných dotycích najednou cítíte víc nebezpečí než lásky. Možná zrovna tohle je reálný obraz dnešního světa. Kdo ví. Kašlete na to a užijte si poslední chvíle.
Here we go! Tančíte do roztrhání a ani nepostřehnete, že venku už svítá. Dokud je DJ Tvyks u mixpultu, neexistuje žádné venku. Jste jenom vy a surová hra rytmu porcující vaše tělo na malé kousky.
Když vás vyhodí ze sálu, posbíráte se a naposledy se ohlédnete k Císařským lázním. Místo budovy a klubu Urban Wave však spatříte jen zelené plátno. Hudba je možná silnější než film. Ale na čí straně barikády jste včera v noci vlastně stáli vy?
Fresh Film Fest, Karlovy Vary, 27. - 31. 8. 08
Pátý ročník Fresh Film Festu to má úspěšně za sebou a nyní vás prostřednictvím našeho reportu zve do naklíčované skutečnosti green screenu. Smažte hranice mezi fikcí a realitou a vkročte do zelených světů.
Až se ocitnete uvnitř, bude všude kolem vás zelená barva, příslib budoucí faty morgany, která se co nevidět rozvine za vašimi zády. Spatříte v ní spoustu filmů, nahlédnete do tajemství animace a filmového umění vůbec, za ruku vás zatahá inspirace a hodiny ve společnosti staronových objevů domácí hudební scény protáhnou vaše večery do pozdních ranních hodin.
Potkáte kapely Please The Trees, Jaromír 99 & The Bombers, Sporto, 100°C, Scissorhands, Cartonnage, Nicelanda s jeho doprovodnou kapelou nebo DJs The Fakes či Tvykse, kteří během čtyř večerů naklíčují před vaše zraky tu pohraniční kopce nebo londýnské ulice, tu šlechtická sídla či berlínské kluby a barevnou hru a bezuzdnou volnost promíchají s bojem o přežití v lůně přírody a vlastních pocitů tak intenzivně, až se vám zatočí hlava.
Noc první, anglofonní a vyprázdněná
Jako první se v Císařských lázních ze zeleného pozadí vynořuje písničkář Niceland se svojí doprovodnou kapelou. Zaplňují celý prostor směsí alternativní lyriky a britpopové vlny. "Nic novýho..", řeknete si. "..ale taky nic, co by se nedalo poslouchat. Neni to úplně blbý.", dodáte a už se vlníte v bocích.
Následující kapela Panama je na tom o něco hůř. Pokud měl Niceland v sobě aspoň špetku vlastní invence, u Panamy nic takového nehledejte. Nenašli byste. Radši si dejte další pivo a počkejte, až dostanou prostor k vyjádření plzeňští Scissorhands. Sex, drogy, pot, celý svět je ve vašem těle. Dusí se, musí ven. Skákejte, řvěte a neohlížejte se na fakt, že jste v sále skoro sami. Je sice pozdě, ale noc je pořád ještě mladá. Lolitka, chtělo by se říct. Wake up in your dreams!
Noc druhá, barevná
Vítejte v území někoho. Nikdo přesně neví koho. Poslední šance je se zeptat 2D kapely Jaromír 99 & The Bombers, živoucího soundtracku ke komiksu Bomber. Nejdřív vás ústy Jaroslava Rudiše vyválí v dekadentně barevném prachu Berlína a pak vás zavedou na svatbu nebo pohřeb, podle toho, kde zrovna hrají a jak se vám to hodí. Budete chodit tlejícím listím a pít zelenou v nádražní restauraci, abyste se pak probudili s kudlou v zádech někde na kraji Prahy.
Z bezvědomí jste probráni mariánskolázeňskými 100°C, kteří přes torzo vašeho těla hodí saténový plášť a donutí vás slízat šlehačku z těl cirkusáků s modrou krví, jejichž rod zastupují na pódiu Císařských lázní s neuvěřitelnou dávkou charisma a grácie. Vlastně vás ani nebudou muset nutit. Zaposloucháte se a rádi splníte všechna jejich bizarní přání.
Sporto na nastoupený trend mezinárodní dobrovolné lásky rádi navážou s o něco elektroničtější formou projevu. Budete jim ležet u nohou ještě dřív než přijde na návštěvu Kelly Clarkson.
Noc třetí, poetická
Třetí noc prověřuje festivalového návštěvníka v krizi způsobenou spánkovým deficitem z předchozích třech dní a nocí. Nikdy není tak zle, abyste si mohli nechat ujít koncert Please The Trees, kapely, která má schopnost naučit posluchače létat, dostat ho z upocené reality sálu i okolního světa žabomyších válek. Návrat na zem do okolní teatrální leč mrtvolné nádhery přepychových hotelů a luxusních obchodů může být po takovém zážitku extrémně bolestný, ale i zbytky tónů Selfbrushova hlasu v hlavě by vám měli pomoci ho překonat.
Noc čtvrtá, sebedestruktivní
Je tu poslední noc, poslední mobilizace posledních zbytků sil. Přivítejte Nauzea Orchestra! Ulrich, Mücke, Jens a Dieter se nabízejí ke srovnání s The Nihilists blahé paměti. Jsou temní, zvrhlí, sexy, mají sílu, ale zároveň taky smůlu, že nejsou první a že Moimir Papalescu vždycky byl a bude taky jenom jeden.
Nauzea Orchestra jsou vystřídáni setem The Fakes, kteří vrhají dav do změti bezhlavých trhavých pohybů.
Ve srovnání s nimi jsou následující slovenští The Uniques jen mrtvým soundtrackem nejlepších let britské hudební scény. Jako by jim chyběl život. Jako by byli jen vymačkaným pomerančem s knírem osmdesátkové hvězdy popmusic.
Spadlou laťku večera zvedají pražští Cartonnage. Jemné pohlazení ženského hlasu střídají v rudém světle výkřiky femme fatale podpořené syntetickými zvuky elektroniky a řezavými údery bicích. Mrazí vás v zádech a i v něžných dotycích najednou cítíte víc nebezpečí než lásky. Možná zrovna tohle je reálný obraz dnešního světa. Kdo ví. Kašlete na to a užijte si poslední chvíle.
Here we go! Tančíte do roztrhání a ani nepostřehnete, že venku už svítá. Dokud je DJ Tvyks u mixpultu, neexistuje žádné venku. Jste jenom vy a surová hra rytmu porcující vaše tělo na malé kousky.
Když vás vyhodí ze sálu, posbíráte se a naposledy se ohlédnete k Císařským lázním. Místo budovy a klubu Urban Wave však spatříte jen zelené plátno. Hudba je možná silnější než film. Ale na čí straně barikády jste včera v noci vlastně stáli vy?
Fresh Film Fest, Karlovy Vary, 27. - 31. 8. 08
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/zive/Fresh-Film-Fest-Karlovy-Vary-27-31-8-08~03~zari~2008/
