Ewa Farna, Praha, 7. 4. 07
8.4.2007 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: živě
„Proč jak zapadlej krám cítit se mám?,“ ptá se Ewa Farna v refrénu jedné ze svých písní. Pokud se na včerejším koncertu na pražské Chmelnici skutečně cítila jako zapadlej krám, pak určitě nikoliv díky mediálnímu či fanouškovskému nezájmu o svou osobu, ale díky nepříliš účinné propagaci vystoupení.
Na její koncert dorazilo odhadem okolo stovky návštěvníků, mezi níž měly nejsilnější zastoupení maminky se svými předškolními dcerkami. Lehký demografický průzkum objevil ale i několik ortodoxních punkerů a dokonce pár štamgastů, jejichž přítomnost byla (alespoň pro mne) poněkud záhadná.
Music Hall Chmelnice je mezi pražskými kluby tak trochu unikátem. Nachází se totiž v nadzemním podlaží a tak do sálu ještě v době začátku koncertu pronikalo denní světlo. Anomálie prokazuje jisté výhody třeba při odvětrávání prostoru, nevýhody naopak, a to je celkem podstatné a celkový dojem to sráží, ve zvuku, neb zde pochopitelně nemůže figurovat výkonnější aparatura.
Deset minut před osmou zahájily svůj půlhodinový set předskakující K2 - královéhradecké dívčí trio, věk mezi čtrnácti a osmnácti. Hrají převážně své úpravy letitých rockových hitů, mimo jiné od AC/DC, Led Zeppelin, Joan Jett, ze soudobějších potom třeba od zpěvačky Pink. Člověku se při pohledu na pódium nechce věřit, co všechno dokáží. Holky se daly dohromady v základní umělecké škole a se svými nástroji si rozumí velmi dobře. Snad jen místy působily jako dobré žačky mající vše do posledního detailu naučené, možná by to chtělo více se uvolnit. Jinak jsou dobře sehrané, mají drive a z interpretace sálá energie. Jak kytaristka Klára, tak baskytaristka Míša, jsou navíc zpěvačkami s hlasy jako zvony a na svůj věk velmi solidními rozsahy. Pokud se oprostí od coververzí, dříve či později o nich uslyšíme.
Hlavní bod večera na sebe nenechal dlouho čekat. V posledním půlroce populární třináctiletá pop-rocková zpěvačka Ewa Farna na Chmelnici odehrála jeden ze svých prvních regulérních koncertů za doprovodu živé kapely (2x kytara, baskytara a bicí), který zahájila písní Víkend ze svého debutového alba.
Hned zkraje došlo i na aktuální singl Zapadlej krám, po kterém následovala první série dvou polsky zpívaných novinek, jež se mají objevit na zpěvaččině připravované desce pro trh našich severních sousedů (vyjít má v květnu). Jde opět o melodické pop-rockové kousky, žádné zvláštní překvapení. Později došlo ještě na akustickou coververzi písně I’m With You od Avril Lavigne (Pod názvem Tam Gdzie Ty vyšla jako bonus na albu), kterou Ewa odzpívala za doprovodu kláves pod taktovkou svého bubeníka Pavla, a další dvě novinky, poslední z nich dokonce s několikaminutovým bubenický intermezzem.
Debutové album Měls mě vůbec rád? bylo zastoupeno všemi skladbami, které na něm naleznete, v živé podobě v propracovanějších aranžích. Členové kapely nehrají roli doprovodných muzikantů, ale naopak se rovnoprávně zapojují do koncertu a komunikace s publikem. Ewa působila jako součást celku, jako jeden z pěti rovnoprávných členů skupiny. Ačkoliv sama má charisma, vyznívá to takto daleko přirozeněji, než kdyby se sama snažila šou, přičemž by za ní „do počtu“ stálo několik figur. Jen si tak ale člověk říká, že být některou z těch pětiletých slečen v první řadě, asi to trošku nudilo.
Patosem večera ovšem byl rádoby vtip, kdy jeden z kytaristů během koncertu celkem čtyřikrát začal hrát intro zlomové písně Ewiny kariéry, Měls mě vůbec rád?, aby byl po pár tónech svým kolegou zastaven se slovy „ještě ne“. Vtip se nevyvedl, ba spíše navozoval dobrovolné přiznání, že je vše postaveno na jednom hitu.
Píseň nakonec zazněla na samotný závěr zhruba osmdesátiminutového setu, po čemž následovat ještě přídavek v podobě repete Zapadlýho krámu.
Ewa Farna nepřináší objevnou hudbu pro náročné, ale spolu s kapelou nabízí v rámci solidní „bigbít“, který krátka zabírá. A co se týče samotného koncertu... Nebudeme nikomu křivdit, když napíšeme, že propříště by bylo vhodné zvolit klub s vhodnější aparaturou a zejména o koncertu informovat. Když o něm opět nebude nikdo, opět nikdo nepřijde a Ewa se bude cítit „zas jak zapadlej krám“...
Ewa Farna + K2, Praha – Music Hall Chmelnice, 7. 4. 07
Na její koncert dorazilo odhadem okolo stovky návštěvníků, mezi níž měly nejsilnější zastoupení maminky se svými předškolními dcerkami. Lehký demografický průzkum objevil ale i několik ortodoxních punkerů a dokonce pár štamgastů, jejichž přítomnost byla (alespoň pro mne) poněkud záhadná.
Music Hall Chmelnice je mezi pražskými kluby tak trochu unikátem. Nachází se totiž v nadzemním podlaží a tak do sálu ještě v době začátku koncertu pronikalo denní světlo. Anomálie prokazuje jisté výhody třeba při odvětrávání prostoru, nevýhody naopak, a to je celkem podstatné a celkový dojem to sráží, ve zvuku, neb zde pochopitelně nemůže figurovat výkonnější aparatura.
Deset minut před osmou zahájily svůj půlhodinový set předskakující K2 - královéhradecké dívčí trio, věk mezi čtrnácti a osmnácti. Hrají převážně své úpravy letitých rockových hitů, mimo jiné od AC/DC, Led Zeppelin, Joan Jett, ze soudobějších potom třeba od zpěvačky Pink. Člověku se při pohledu na pódium nechce věřit, co všechno dokáží. Holky se daly dohromady v základní umělecké škole a se svými nástroji si rozumí velmi dobře. Snad jen místy působily jako dobré žačky mající vše do posledního detailu naučené, možná by to chtělo více se uvolnit. Jinak jsou dobře sehrané, mají drive a z interpretace sálá energie. Jak kytaristka Klára, tak baskytaristka Míša, jsou navíc zpěvačkami s hlasy jako zvony a na svůj věk velmi solidními rozsahy. Pokud se oprostí od coververzí, dříve či později o nich uslyšíme.
Hlavní bod večera na sebe nenechal dlouho čekat. V posledním půlroce populární třináctiletá pop-rocková zpěvačka Ewa Farna na Chmelnici odehrála jeden ze svých prvních regulérních koncertů za doprovodu živé kapely (2x kytara, baskytara a bicí), který zahájila písní Víkend ze svého debutového alba.
Hned zkraje došlo i na aktuální singl Zapadlej krám, po kterém následovala první série dvou polsky zpívaných novinek, jež se mají objevit na zpěvaččině připravované desce pro trh našich severních sousedů (vyjít má v květnu). Jde opět o melodické pop-rockové kousky, žádné zvláštní překvapení. Později došlo ještě na akustickou coververzi písně I’m With You od Avril Lavigne (Pod názvem Tam Gdzie Ty vyšla jako bonus na albu), kterou Ewa odzpívala za doprovodu kláves pod taktovkou svého bubeníka Pavla, a další dvě novinky, poslední z nich dokonce s několikaminutovým bubenický intermezzem.
Debutové album Měls mě vůbec rád? bylo zastoupeno všemi skladbami, které na něm naleznete, v živé podobě v propracovanějších aranžích. Členové kapely nehrají roli doprovodných muzikantů, ale naopak se rovnoprávně zapojují do koncertu a komunikace s publikem. Ewa působila jako součást celku, jako jeden z pěti rovnoprávných členů skupiny. Ačkoliv sama má charisma, vyznívá to takto daleko přirozeněji, než kdyby se sama snažila šou, přičemž by za ní „do počtu“ stálo několik figur. Jen si tak ale člověk říká, že být některou z těch pětiletých slečen v první řadě, asi to trošku nudilo.
Patosem večera ovšem byl rádoby vtip, kdy jeden z kytaristů během koncertu celkem čtyřikrát začal hrát intro zlomové písně Ewiny kariéry, Měls mě vůbec rád?, aby byl po pár tónech svým kolegou zastaven se slovy „ještě ne“. Vtip se nevyvedl, ba spíše navozoval dobrovolné přiznání, že je vše postaveno na jednom hitu.
Píseň nakonec zazněla na samotný závěr zhruba osmdesátiminutového setu, po čemž následovat ještě přídavek v podobě repete Zapadlýho krámu.
Ewa Farna nepřináší objevnou hudbu pro náročné, ale spolu s kapelou nabízí v rámci solidní „bigbít“, který krátka zabírá. A co se týče samotného koncertu... Nebudeme nikomu křivdit, když napíšeme, že propříště by bylo vhodné zvolit klub s vhodnější aparaturou a zejména o koncertu informovat. Když o něm opět nebude nikdo, opět nikdo nepřijde a Ewa se bude cítit „zas jak zapadlej krám“...
Ewa Farna + K2, Praha – Music Hall Chmelnice, 7. 4. 07
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/zive/Ewa-Farna-Praha-7-4-07~08~duben~2007/