31.12.2007 | Autor: Petr Bořuta | sekce: živě
 fotogalerie Ve čtvrtek 20. prosince se ve Velkém sále Paláce Akropolis pořádal další díl série EuroConnections. Netřeba tuto zavedenou akci představovat blíže, ale ve zkratce: česká kapela uvádí zahraničního hosta. A přesně podle této poučky to také vypadalo na pódiu.

Když v ten poměrně teplý čtvrteční večer začali MIDI LIDI s údery do svých elektronických bicí, většina z těch, co ten večer do Akropole přišla, ještě stála fronty u šaten. Postupně se ale sál zaplňoval a bylo se na co koukat. Zářivé barvičky, formující se na projekčním plátnu do geometrických útvarů, mohly nejednomu návštěvníkovi přetvořit očička v rozjasněné hvězdičky a přivodit plivání bavlny (rozuměj bílé kuličky slin u úst). Co se týče zvukové stránky, dva pánové a jedna dáma za notebooky svou Kraftwerkovštinu a osmibit nezapřou. Na desce je to stále na jedno brdo, koncert ale pobaví zaručeně. Už je nacvičenými strojenými pohyby. Jednoduché elektro, video a hlavně ta láska, i když robotí. Opravdu velmi dobré uvítání zahraniční návštěvy.

Bedňáci sbalili pár fidlátek, menší projekční plátno líně vyjelo ke stropu a odhalilo připravený půlkruhovitý DJ pult, který jakoby samu červí díru symbolizoval; Digitalism svou inspiraci vesmírem cpou, kam jen můžou. Kdyby Isi a Jens nebyly vycházející hvězdy, řekl bych, že - bez jakéhokoliv dovolávání z řad fanoušků - se k pultíku přišourali skoro upejpavě. Nesměle pozdravili, jako by výchovnou lekci od maminek dostali teprve nedávno, a kromě rozlučky to také byla jediná věta, kterou řekli. Ostatně, k čemu komunikace, když hudba může být jejím nejlepším zprostředkovatelem. A taky že jo, hudba to totiž nebyla ledajaká, Digitalism do zcela zaplněného hlediště napumpovali pořádně mastný a okořeněný beat. Celý koncert byl vlastně DJ setem jejich vlastních písní, porůznu pospojovaných, smíchaných dohromady a improvizovaně remixnutých. Hamburští chlapci začali s Anything New a v tuto dobu diváky poprvé oslepily čtyři stroboskopy umístěné za aktéry. To se vám to směje, plantážníci, když se nemusíte bát o spálené rohovky.

S přibývajícími hitovkami (I Want I Want, Zdarlight, Magnets, Pogo, Jupiter Room) z debutovky Idealism, které už na téhle platně mají potenciál roztancovat, to v Akropoli houstlo a houstlo, naštěstí dobře provzdušněný prostor nedával šanci k zadýchání. O tom, že, když se zrovna blbě otočíte, chytnete jednu řádnou do zubů, na plakátech nic nepsali. K mému neštěstí.

Pak konec. Najednou a doopravdy. Děkovačka téměř nebyla slyšet a místo, aby Mölle a Tüfekçi zalezli dozadu, prostě zmizeli někde pod pultem. Jestli mělo jít o známý kouzelnický trik nevím, bednu jsem nikde neviděl a Copperfielda taky ne. Každopádně, ti hoši nadaní už se neukázali, což je škoda - rozpálená a po několik minut skandující Akropole si to zasloužila. Na jazyku se převalovalo jediné slovo. „Ještěěěěě!“

Celkový postoj a přístup Digitalism bych viděl někde na pokraji stylizované odfláklosti, lenosti a náhody. A ono to funguje zatraceně dobře ve sluchátkách i na živo. Ani ten popěvek „We have the biggest party ever at all“, při kterém se Isi svými pohyby asi snažil napodobit samotného Karla Gotta, nebyl tak daleko od pravdy. Akorát těch padesátiminutových vystoupení je poslední dobou nějak hodně.

Digitalism + MIDI LIDI, Praha - Palác Akropolis, 20. 12. 2007

Fotogalerie: