12.12.2005 | Autor: Pavel Urban | sekce: živě Populární domácí kapela Chinaski dorazila na svém turné k novému albu Music bar také do Prahy. Plná T-Mobile Aréna si minulý čtvrtek koncert opravdu užívala, ať už šlo o malé či velké návštěvníky. Také hostující slovenská slávice Zuzana Smatanová zanechala příjemný dojem. Chinaski vpluli do nových sfér, na které si asi budeme muset zvykat.

Akce začala přesně, čímž byl asi kdekdo překvapen. „Umělce z Prahy“ doprovází na turné slovenská mladá naděje s krásným hlasem. Čerstvá držitelka Zlatého slavíka našich východních sousedů, Zuzana Smatanová, představila pražskému publiku písně ze své nové desky Svet mi stúpil na nohu včetně singlu Nech sa deje, čo sa má, který hrají také tuzemská rádia. Zuzana odehrála zhruba půlhodinový koncert s kapelou před velkou bílou oponou, což vyvolávalo naději, že za ní už je vše připravené pro hlavní menu večera.
Hala byla velice slušně zaplněná a obávám se, že tak od poloviny pomyslné ledové plochy už toho diváci na velkém, ale jim vzdáleném pódiu příliš neviděli. Zhruba deset minut po konci vystoupení slečny Smatanové světla zhasla a začaly se dít na české poměry zajímavé věci. Světelné efekty v podobě sněhových vloček, hlasitá vystupňovaná hudba a procentuální načítání na obrazovkách vedle pódia. To vše slibovalo nástup nejoblíbenější domácí skupiny.
Chinaski v tradičním rozestavení, jako Sparta za Jardy Hřebíka, spustili našláplou písničku Beaty & Rýmy a mělo bylo v Holešovicích ten večer poprvé pořádně horko. Vpravo ode mě seděly na mantinelu asi čtrnáctileté dívky, vlevo s úsměvem naslouchal asi čtyřicetiletý pár a za mnou stál nagelovaný kluk, kterému nebylo o moc víc než mně. V tu chvíli mi bylo jasné, že se s Chinaski do Music baru, ač tak pojmenovali svoje album, jen tak nevrátím.
Z bohatého repertoáru zaznívali hlavně skladby ze zmíněné novinky včetně megahitu Tabáček, při kterém si notovaly snad i malé děti v náručí maminek. Pak se opona na chvíli zatáhla a Michal Malátný zahrál znělku Music baru pozval ještě jednou na jeviště Zuzanu Smatanovou, která si s ním střihla píseň Dobrák od kosti, kde se zhostila partů v originále znějící Zuzky Norisové a nečekaně také některých mužských, kde umně přehazovala rody. T-Mobile Aréna jí ještě jednou vyprovodila ohlušujícím potleskem a Chinaski pokračovali zase v plné sestavě. Rockové pecky Serotonin nebo Game is over proložili starším ploužákem Drobná paralela, při němž se v hale rozsvítily plamínky a nejeden pár na chvíli zapomněl kde se zrovna nachází. Kluci se vystřídali na vyvýšeném patře v zadní části pódia a poprvé se loučili dalším známým singlem Můj svět.
Ovšem to nenasytnému publiku ještě zdaleka nestačilo, a tak se kapela vrátila s 1. signální a také s rokem 1970. Další přídavky už připomněli také starou éru Chinaski. Při písních Punčocháče a Stejně jako já se už moc lidem ústa neotvírala, ale já se přece jen na chvíli vrátil do roku 2000 do malého sálu Lucerny. Spousta lidí odcházelo, ale kotel, který v hale nezažijete ani při finále play off, donutil kluky ještě jednou přispěchat ze zákulisí a chopit se nástrojů. Diváci na tribunách i dole na ploše se pohupovali do tónů Vinárny u Valdštejna, kterou skupina na turné podle svých slov dosud nehrála. Praha si třetí přídavek zasloužila. A Chinaski za své vystoupení sklidili nekončící ovace a o víkendu také premiérového Zlatého slavíka. Čínské lyžování je na vrcholu!