Stále vitální rocková dračice Suzi Quatro přijede na podzim do Brna
9.8.2013 | Autor: PR | sekce: tiskové zprávy
Mnozí si pamatují časy, kdy odvážní dlouhovlasí rockeři měli na džínsových bundách nebo na školních penálech napsáno propisovačkou toto jméno americko-britské zpěvačky a baskytaristky – Suzi Quatro. Ti šťastnější si pověsili její fotku nebo dokonce plakát ve svém pokoji a Suzin démonický obrázek měli před očima i ve chvíli, kdy se s frustrovanou a udávající domovní důvěrnicí nebo zakomplexovanou učitelkou s průkazem jediné strany v kapse dohadovali o délce svých pod límcem schovávaných vlasů. Oni i jejich děti se mohou 17. října v Brně přesvědčit, že tahle dáma, která v neposlední řadě také prolomila tabu role žen instrumentalistek v rocku, je stále čilá a aktivní. Čas jí přidal v dobrém na rozhledu a zkušenosti, ale neubral nic na energii a šarmu.
V programu uslyší návštěvníci všechny zásadní písně jejího repertoáru: od A Girl Like Me, přes Rocking In the Free World či Can the Can po samozřejmě nesmrtelné Stumblin In a If You Can't Give Me Love. Na pódiu podpoří svoji kapelnici skupina vysoce kvalitních rockových muzikantů včetně brilantní dechové sekce, jíž velí renomovaný britský saxofonista Ray Beavis, který se objevil i v dechové sekci Irish Horns na albu London Calling legendárních The Clash. Má za sebou studiovou či koncertní spolupráci s takovými veličinami, jako jsou Graham Parker, Shakin Stevens, U2, The Boomtown Rats, Rory Gallagher, Cliff Richard, Cliff and the Shadows, Elvis Costello nebo Phil Lynott.
Je to tedy jasné: v Brně to bude říjnový večer, který pamětníky jistě zahřeje a potěší a mladší generaci může příjemně překvapit. Koncert Suzi Quatro proběhne v brněnském Bobycentru ve čtvrtek 17. 10. 2013. Vstupenky v ceně od 590 Kč jsou exkluzivně v síti Ticketpro.
Suzi Quatro, vlastním jménem Suzi Quatrocchio, se narodila 3. 6. 1950. V dětství a mládí se učila na klavír a bicí, a když jí bylo 14 let, otec jí dal první baskytaru Fender Precision (kterou vlastnila ještě v roce 2007). Svou první skupinu – Suzi Soul & The Pleasure Seekers - založila se svými sestrami ještě v tom samém roce. Tato dívčí kapela absolvovala mimo jiné turné po amerických vojenských základnách, Suzi později popisovala bez sentimentu, jak musely nosit minisukně a paruky, a většina vystoupení se odehrávala v kabaretech, kde záleželo víc na tom, jak vypadají, než jak jim to hraje a zpívá.
V roce 1970 Suzi pozval do Anglie producent Mickie Most, který si jí získal příslibem podpořit jí ve vlastní kariéře a „udělat novou Suzi Quatro“. Předtím totiž dostala nabídku od ředitele amerických Electra Records, aby se stala „novou Janis Joplin“, která by zaplnila mezeru po zemřelé legendě, to ale interpretka odmítla. Dala tedy přednost vlastní kariéře ve Velké Británii, což jí přineslo v sedmdesátých letech úspěchy a řadu hitů: Can The Can (1973, 1. místo anglické hitparády), 48 Crash (1973), Devil Gate Drive (1974, 1. místo v Anglii), If You Can't Give Me Love (1978) nebo duet s Chrisem Normanem ze Smokie Stumblin' In (1979).
Suzi Quatro byla první ženou, která v rocku převzala do té doby výhradně mužskou dominantní roli v rámci kapely jako zpěvačka i muzikantka. V zásadě byla první rockovou frontwoman. Za svůj vzor ji označila Chrissie Hynde z The Pretenders i baskytaristka legendárních Talking Heads Tina Weymouth.
Suzi Quatro se objevila v řadě filmů, mimo jiné v jedné epizodě detektivní série Dempsey a Makepeaceová nebo Vraždy v Midsomeru. Účinkovala také v divadle a v současné době moderuje každý týden vlastní rock and rollový pořad v britské rozhlasové stanici BBC 2.
Mnozí si pamatují časy, kdy odvážní dlouhovlasí rockeři měli na džínsových bundách nebo na školních penálech napsáno propisovačkou toto jméno americko-britské zpěvačky a baskytaristky – Suzi Quatro. Ti šťastnější si pověsili její fotku nebo dokonce plakát ve svém pokoji a Suzin démonický obrázek měli před očima i ve chvíli, kdy se s frustrovanou a udávající domovní důvěrnicí nebo zakomplexovanou učitelkou s průkazem jediné strany v kapse dohadovali o délce svých pod límcem schovávaných vlasů. Oni i jejich děti se mohou 17. října v Brně přesvědčit, že tahle dáma, která v neposlední řadě také prolomila tabu role žen instrumentalistek v rocku, je stále čilá a aktivní. Čas jí přidal v dobrém na rozhledu a zkušenosti, ale neubral nic na energii a šarmu.
V programu uslyší návštěvníci všechny zásadní písně jejího repertoáru: od A Girl Like Me, přes Rocking In the Free World či Can the Can po samozřejmě nesmrtelné Stumblin In a If You Can't Give Me Love. Na pódiu podpoří svoji kapelnici skupina vysoce kvalitních rockových muzikantů včetně brilantní dechové sekce, jíž velí renomovaný britský saxofonista Ray Beavis, který se objevil i v dechové sekci Irish Horns na albu London Calling legendárních The Clash. Má za sebou studiovou či koncertní spolupráci s takovými veličinami, jako jsou Graham Parker, Shakin Stevens, U2, The Boomtown Rats, Rory Gallagher, Cliff Richard, Cliff and the Shadows, Elvis Costello nebo Phil Lynott.
Je to tedy jasné: v Brně to bude říjnový večer, který pamětníky jistě zahřeje a potěší a mladší generaci může příjemně překvapit. Koncert Suzi Quatro proběhne v brněnském Bobycentru ve čtvrtek 17. 10. 2013. Vstupenky v ceně od 590 Kč jsou exkluzivně v síti Ticketpro.
Suzi Quatro, vlastním jménem Suzi Quatrocchio, se narodila 3. 6. 1950. V dětství a mládí se učila na klavír a bicí, a když jí bylo 14 let, otec jí dal první baskytaru Fender Precision (kterou vlastnila ještě v roce 2007). Svou první skupinu – Suzi Soul & The Pleasure Seekers - založila se svými sestrami ještě v tom samém roce. Tato dívčí kapela absolvovala mimo jiné turné po amerických vojenských základnách, Suzi později popisovala bez sentimentu, jak musely nosit minisukně a paruky, a většina vystoupení se odehrávala v kabaretech, kde záleželo víc na tom, jak vypadají, než jak jim to hraje a zpívá.
V roce 1970 Suzi pozval do Anglie producent Mickie Most, který si jí získal příslibem podpořit jí ve vlastní kariéře a „udělat novou Suzi Quatro“. Předtím totiž dostala nabídku od ředitele amerických Electra Records, aby se stala „novou Janis Joplin“, která by zaplnila mezeru po zemřelé legendě, to ale interpretka odmítla. Dala tedy přednost vlastní kariéře ve Velké Británii, což jí přineslo v sedmdesátých letech úspěchy a řadu hitů: Can The Can (1973, 1. místo anglické hitparády), 48 Crash (1973), Devil Gate Drive (1974, 1. místo v Anglii), If You Can't Give Me Love (1978) nebo duet s Chrisem Normanem ze Smokie Stumblin' In (1979).
Suzi Quatro byla první ženou, která v rocku převzala do té doby výhradně mužskou dominantní roli v rámci kapely jako zpěvačka i muzikantka. V zásadě byla první rockovou frontwoman. Za svůj vzor ji označila Chrissie Hynde z The Pretenders i baskytaristka legendárních Talking Heads Tina Weymouth.
Suzi Quatro se objevila v řadě filmů, mimo jiné v jedné epizodě detektivní série Dempsey a Makepeaceová nebo Vraždy v Midsomeru. Účinkovala také v divadle a v současné době moderuje každý týden vlastní rock and rollový pořad v britské rozhlasové stanici BBC 2.
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/tiskove-zpravy/Stale-vitalni-rockova-dracice-Suzi-Quatro-prijede-na-podzim-do-Brna~09~srpen~2013/
Komentáře
&;
