(mp)Zároveň s dvacetiletým výročím existence irská kapela The Frames a její lídr Glen Hansard letos mohou slavit i další kulaté jubileum – deset let systematického koncertování v České republice. Pravidelnost, s jakou se tato skupina v této dekádě v ČR objevovala i samotné množství koncertů a často i jejich výjimečnost, tak z naší země udělaly v tomto směru druhé Irsko. Ale více než o počtu odehraných koncertů (přes třicet kapela, se sólovými Glena Hansarda a Swell Season nejméně devadesát) je na místě psát o významu vazby na Českou republiku pro umělecký osud jak Hansarda samotného i jeho kapely.

The Frames se zformovali na konci roku 1990 v irském Dublinu poté, co společnost Island na základě poslechu demonahrávek rozeznala v tehdy dvacetiletém Glenu Hansardovi mimořádný talent a podepsala s ním kontrakt na první album Another Love Songs (1991). Jádrem kapely se stali Hansardovi kamarádi z pouličního hraní, z nichž dnes v kapele působí pouze houslista Colm Mc Con Iomaire. Pohádka o cestě za slávou tak začala rychle a slibně, ale stejně rychle tak i skončila. První album, poznamenané necitlivými zásahy gramofonové firmy, díru do světa neudělalo a Hansard se ocitl zpátky na dlažbě. Kapela ale naštěstí, byť v pozměněné sestavě, vydržela a připravila materiál pro druhé album Fitzcarraldo (1995), vydané labelem ZTT/Universal a následně třetí Dance the Devil (1998). Obě desky se dočkaly kladných kritik a zajistily kapele přední místo a respekt na irské indie rockové scéně.

Hansard však ani v případě těchto dvou alb nebyl spokojený s přístupem velké vydavatelské firmy a tak od ní odchází a zakládá vlastní label Plateau, na kterém pak v roce 2001 vychází přelomový opus For the Birds. Ve stejném roce přijíždí do České republiky, a aniž by to kdo tušil, zahajuje novou éru života svého i své kapely.

Koncert na malém festivalu Valašský špalíček ve Valašském Meziříčí v červnu 2001, ze kterého se pro obrovský úspěch nakonec vyklubaly vystoupení tři (na pódiích) a další v noci u táboráku, byl jen velká náhoda. Hansard, unavený předchozím desetiletím bojů s nahrávacími firmami i z práce na albu, do kterého soustředil veškerou energii i očekávání, jen kývl na nabídku přítele Jense Uhla na dovolenou v Čechách a na Slovensku, spojenou s několika koncerty. Důvody, proč si Glen následně vybral Českou republiku za svůj druhý domov, byly nejméně dva: nadšené přijetí a reakce českého (moravského) publika a také setkání s Markétou Irglovou, ve které dokázal prorocky odhalit mimořádný talent.

Následovalo osm let intenzivního hraní v Čechách a na Moravě, Hansard si postavení kultovní kapely v našem prostředí, vrcholící vyprodaným koncertem v Lucerně letos v únoru, doslova vydupal z ničeho. Vystoupení pro stovku diváků v narvané brněnské Staré pekárně, valmezském M-klubu, v olomouckém Divadle hudby nebo Baráčnické rychtě anebo později v brněnském Planetáriu, na festivalech v Náměšti nad Oslavou nebo Telči, patří k diváckým zážitkům, na které se nazapomíná. V České republice také vychází první živé album kapely Breadcrumb trail (2002, Indies ). Ve druhé polovině desetiletí kapela postupně hrála na festivalech Rock for People, Colours of Ostrava i na slovenské Pohodě.

Současně s intenzivním koncertováním The Frames v České republice pokračovaly aktivity kapely v západní Evropě i Spojených státech. V obou těchto prostorech se jí podařilo vydobýt respekt médií a vytvořit zázemí věrných fanoušků. I tak ale kapela stále zůstávala vnímána především na „indie“ bázi, poznána jen široké vrstvě „fajnšmekrů“ a znalců, ale mimo zájem hudebního mainstreamu, až to vypadalo, že je jí tato role přisouzena osudem. Alba Burn the Maps (2004) a The Cost (2006) nepřekonala předchozí For the Birds a přes řadu velmi silných písní, jež nabídla, nenaplnila očekávání, Hansardem do nich vložená.

Popisovat další vývoj je už vyprávění staré pohádky a není třeba ji dopodrobna rozebírat: natočení nízkorozpočtového filmu Once v roce 2007, Oscar 2008, album z filmu v Top 100 Bilboardu, nominace na Grammy, vyprodané dvouleté turné po pěti kontinentech (více než 200 koncertů), uznání kritiky i miliony fanoušků po celém světě. Co je však dobré připomenout je skutečnost, že úspěch spolupráce Hansard – Irglová, nespadl z čistého nebe. Markéta Irglová si s Glenem zazpívala píseň Star, star již na prvním koncertě v meziříčské sokolovně v roce 2001. Od té doby tato spolupráce nepřestala, jen se podíl Irglové na ni postupně zvyšoval. Až do okamžiku, kdy z ní vyrostla samostatná hudební osobnost, schopná společnou práci obohatit o vlastní písně typu If You Want me.

Se vznikem formace Swell Season po velkém oskarovém zlomu v životě kapely v roce 2008 nastalo pro skalní, rockové fanoušky The Frames období půstu a volání po návratu na koncertní pódia. Vyslyšeni v plné míře budou teprve na sklonku letošního roku, jen pár týdnů poté, co Swell Season uzavřeli svou dvouletou pouť nadšeně přijatým koncertem na Islandu. The Frames v rámci dvacetiletého výročí existence vyrážejí na turné nejprve 19. listopadu ve Spojených státech, kde odehrají osm koncertů, počátkem prosince bude následovat pět vystoupení v Holandsku, Belgii, Německu, České republice a Británii a závěr turné si před vánocemi vychutnají irští fanoušci na pěti vystoupeních v Dublinu a Belfastu.

A odpověď na otázku, kterou si pokládají posluchači na celém světě – co bude dál, jak to bude se Swell Season a The Frames do budoucna, zůstanou obě kapely nebo jenom jedna z nich? Ta je těžká, Hansard je obdobně jako třeba Springsteen bytostným rockerem se srdcem písničkáře a tak je těžko předpovídat. Svou roli jistě sehraje i přijetí The Frames většinovým publikem v USA a na druhé straně síla volání fanoušků, přivedených k Hansardovi přes film Once, po pokračování již osvědčeného spojení s Irglovou. Sám Hansard na přímou otázku tohoto typu odpovídá: „Upřímně řečeno, žádný plán do budoucna nemám. Jediným plánem je dělat dobrou hudbu. Už jako malý kluk jsem chtěl mít kapelu a být s ní celý život. Swell Season je krásná věc a mě baví být součástí tohoto projektu. Baví mě pracovat s Mar i s klukama z kapely právě tímto způsobem. Ale těžko říct, co bude. Poprvé ve svém životě jsem v situaci, kdy ne že bych nevěděl, kterým směrem mám jít, ale že to nepotřebuji vědět. Poslední dva roky byly pro nás perné, ale taky extrémně úspěšné. Příští rok bych si chtěl vzít pár měsíců volno, být doma, vrátit se k jednoduchému rytmu obyčejných dnů, zajít si s kámošema na pivo, být s rodinou. Líbí se mi představa udělat album s Frames. Ale stejně tak mě přitahuje práce na novém albu se Swell Season. Anebo taky udělám konečně sólovou desku. U mě je to tak, že písně si samy řeknou, jak mají vypadat, jestli chtějí rockový nebo folkový kabát. Nechme se jimi překvapit. Všichni.“