8. ročník festivalu Na jednom břehu uvádí rarity evropské world music
21.4.2010 | Autor: PR | sekce: tiskové zprávy
Osmým rokem se 29. května do Letního kina v Hradci Králové vrací výkvět evropské world music – festival Na jednom břehu. Festival si nadále udržuje vyhraněnou objevitelskou koncepci zaměřenou na zahraničí a současně nabízí to nejzajímavější z domácí scény.
Dramaturgie festivalu především pokračuje v Čechách ojedinělým mapováním současné východoevropské romské hudby. Míří pod krustu jejího barvotiskového vnímání tvořenou balkánskými dechovkami, maďarskými cimbalisty nebo rumunskými vesnickými muzikanty. To co je dnes na západ od našich hranic obvyklé – napojení tradiční hudby na taneční scénu nebo rock ve velkoměstském prostředí – začalo v bukurešťských a bělehradských romských ghettech teprve docela nedávno. Nejmladší generace romských muzikantů už totiž nemá potřebu identifikovat se výhradně v hudbě svých předků, jejím cílem je konfrontace s nejmodernějšími trendy.
„Neberte nás za Cikány pro které je domovem cesta. Kočovníky na vozech v barevných šátcích, estrádní umělce od nichž se čeká stále tatáž hudba. Žijeme v 21. století. Říkejte nám Romové a počítejte s nažhaveným rock´n´romalem,“ vzkazuje například leader srbské skupiny KAL Dragan Ristič. Ta proto připomíná spíš newyorské Gogol Bordello s The Clash dohromady. Sedmičlenná kapela je považována za evropskou senzaci a předloni zazářila se svým strhujícím koncertem před třemi tisícovkami delegátů největšího veletrhu world music WOMEX ve španělské Seville.
Naprosto fenomenální maďarská zpěvačka Mónika Juházs Miczura přezdívaná Mitsoura se ve stejnojmenném projektu rovněž odstřihla od akustické hudby slavné skupiny Ando Drom se kterou si získala respekt celého světa. S multiinstrumentalistou Andrásem Monorim a budapěšťskými programátory evokují spíš romské Transglobal Underground. Za loňské album Dura Dura Dura už stačila Mitsoura pobrat spoustu významných ocenění. Její neobyčejný hlas uhranul i francouzského režiséra Tony Gatlifa pro fiktivní zpěvačku Noru Lucu v jeho filmu Gadjo Dilo. Mitsoura bude hlavní hvězdou letošního ročníku a s vizuálně fascinující videoprojekcí výtvarnice Evy Mandula o půlnoci jeho program zakončí.
Nevšední trnavská romská písničkářka Ika Kraicová tvoří společně s kontrabasistou Romanem Kraicem duo Romanika. Expresivním způsobem zpívá zhudebněné verše Evy Luky a český publicista Jiří Černý o jejím projevu tvrdí, že „dechu má jako lokomotiva a připomíná vlky vyjící smutně na měsíc“.
Pro odborníky a posluchače naprostý objev posledních měsíců, bavorská dechovka LaBrassBanda, vás zase navždy vyléčí z přesvědčení, že by dechovka nemohla hrát hip hop, reggae nebo rock´n ´roll a nemít cokoliv společného s Balkánem – to spíš s mexickými mariachi. LaBrassBanda reprezentuje proměny německé hudební scény: už žádný Ein Kessel Buntes nebo mnichovské disko. „Směs Daft Punk a Beyoncé na speedu,“ napsali o pětičlenném ansámblu vyjevení novináři nadšení z čerstvého alba Übersee. Peter Gabriel pak, díky velkému úspěchu, pozval LaBrassBandu na letošní ročník nejvýznamnějšího festivalu world music na světě – WOMAD.
Domácí scénu world music budou reprezentovat rovněž nevšední jména.
Skupina Al-Yaman s jemenskou zpěvačkou Ashwaq Abdulla Kulaib s hlasem vlnícím se jako létající koberec představí arabskou melodickou ornamentací napnutou směs taneční elektroniky a akustických nástrojů, cloumající jak s tělem, tak s hlavou. S novým albem Insanyya provázeným nadšenými recenzemi Al-Yaman podobně jako v minulosti míří na prestižní evropská pódia.
Festival také nabídne nový projekt bubeníka Miloše Dvořáčka. Postavený výlučně na jeho solo performanci Vás zbaví potřeby nad hudbou přemýšlet. Miloš využívá perkusivní nástroje všeho druhu, fujary, kytaru, elektronický smyčkovač hlasu a vynalézavě rozeznívá téměř jakýkoliv předmět. Řízená živelnost kombinovaná s rafinovanými vsuvkami hudební ekvilibristiky a virtuozity na cokoli, od rendlíku po brumli, to je one-man show nespoutaného hudebníka, doprovázejícího v minulosti Ivu Bittovou, Vladimíra Václavka, Radůzu, Roberta Křesťana nebo kapelu -123 minut.
Ondřej Smeykal patří k nejvýznamnějším a nejosobitějším hráčům na digeridoo nejen u nás, ale už také v Evropě. Předloni si na festivale zahrál v řadách Autopilote, tentokrát se představí v novém projektu "Křišťálové nástroje". Didgeridoo si při té příležitosti nechal speciálně vyfoukat u sklářů v Jablonci nad Nisou a jedná se o první skleněná didgeridoo na světě. Jeho solovystoupení lze popsat snad jako „vesmírný trip s termity v láhvi“.
Festival přináší letos hodně tanečních rytmů, také profesionální tanečnice symfonií z orientu nebo zdivočelého flamenga, tak jak je vnímají z pohledu východočeského regionu Studio La Pasión herečky Heleny Plecháčkové nebo novoměstský Sahar zcestovalé Dany Minaříkové.
Abychom nezapomněli na každoroční sběratele festivalových triček, nabídneme letos dámské části změnu. Pro zvýšení sexuální přitažlivosti a také z úsporných důvodů všeobjímající matky krize, jim slušivě ustřihneme rukávy. Jen naprostý pesimista by se mohl domnívat, že se bude opakovat studené počasí loňského května. Po třeskuté zimě očekáváme opět teplý májový podvečer.
Na jednom břehu, Hradec Králové, letní kino Šerák, 29. 5. 10
Dramaturgie festivalu především pokračuje v Čechách ojedinělým mapováním současné východoevropské romské hudby. Míří pod krustu jejího barvotiskového vnímání tvořenou balkánskými dechovkami, maďarskými cimbalisty nebo rumunskými vesnickými muzikanty. To co je dnes na západ od našich hranic obvyklé – napojení tradiční hudby na taneční scénu nebo rock ve velkoměstském prostředí – začalo v bukurešťských a bělehradských romských ghettech teprve docela nedávno. Nejmladší generace romských muzikantů už totiž nemá potřebu identifikovat se výhradně v hudbě svých předků, jejím cílem je konfrontace s nejmodernějšími trendy.
„Neberte nás za Cikány pro které je domovem cesta. Kočovníky na vozech v barevných šátcích, estrádní umělce od nichž se čeká stále tatáž hudba. Žijeme v 21. století. Říkejte nám Romové a počítejte s nažhaveným rock´n´romalem,“ vzkazuje například leader srbské skupiny KAL Dragan Ristič. Ta proto připomíná spíš newyorské Gogol Bordello s The Clash dohromady. Sedmičlenná kapela je považována za evropskou senzaci a předloni zazářila se svým strhujícím koncertem před třemi tisícovkami delegátů největšího veletrhu world music WOMEX ve španělské Seville.
Naprosto fenomenální maďarská zpěvačka Mónika Juházs Miczura přezdívaná Mitsoura se ve stejnojmenném projektu rovněž odstřihla od akustické hudby slavné skupiny Ando Drom se kterou si získala respekt celého světa. S multiinstrumentalistou Andrásem Monorim a budapěšťskými programátory evokují spíš romské Transglobal Underground. Za loňské album Dura Dura Dura už stačila Mitsoura pobrat spoustu významných ocenění. Její neobyčejný hlas uhranul i francouzského režiséra Tony Gatlifa pro fiktivní zpěvačku Noru Lucu v jeho filmu Gadjo Dilo. Mitsoura bude hlavní hvězdou letošního ročníku a s vizuálně fascinující videoprojekcí výtvarnice Evy Mandula o půlnoci jeho program zakončí.
Nevšední trnavská romská písničkářka Ika Kraicová tvoří společně s kontrabasistou Romanem Kraicem duo Romanika. Expresivním způsobem zpívá zhudebněné verše Evy Luky a český publicista Jiří Černý o jejím projevu tvrdí, že „dechu má jako lokomotiva a připomíná vlky vyjící smutně na měsíc“.
Pro odborníky a posluchače naprostý objev posledních měsíců, bavorská dechovka LaBrassBanda, vás zase navždy vyléčí z přesvědčení, že by dechovka nemohla hrát hip hop, reggae nebo rock´n ´roll a nemít cokoliv společného s Balkánem – to spíš s mexickými mariachi. LaBrassBanda reprezentuje proměny německé hudební scény: už žádný Ein Kessel Buntes nebo mnichovské disko. „Směs Daft Punk a Beyoncé na speedu,“ napsali o pětičlenném ansámblu vyjevení novináři nadšení z čerstvého alba Übersee. Peter Gabriel pak, díky velkému úspěchu, pozval LaBrassBandu na letošní ročník nejvýznamnějšího festivalu world music na světě – WOMAD.
Domácí scénu world music budou reprezentovat rovněž nevšední jména.
Skupina Al-Yaman s jemenskou zpěvačkou Ashwaq Abdulla Kulaib s hlasem vlnícím se jako létající koberec představí arabskou melodickou ornamentací napnutou směs taneční elektroniky a akustických nástrojů, cloumající jak s tělem, tak s hlavou. S novým albem Insanyya provázeným nadšenými recenzemi Al-Yaman podobně jako v minulosti míří na prestižní evropská pódia.
Festival také nabídne nový projekt bubeníka Miloše Dvořáčka. Postavený výlučně na jeho solo performanci Vás zbaví potřeby nad hudbou přemýšlet. Miloš využívá perkusivní nástroje všeho druhu, fujary, kytaru, elektronický smyčkovač hlasu a vynalézavě rozeznívá téměř jakýkoliv předmět. Řízená živelnost kombinovaná s rafinovanými vsuvkami hudební ekvilibristiky a virtuozity na cokoli, od rendlíku po brumli, to je one-man show nespoutaného hudebníka, doprovázejícího v minulosti Ivu Bittovou, Vladimíra Václavka, Radůzu, Roberta Křesťana nebo kapelu -123 minut.
Ondřej Smeykal patří k nejvýznamnějším a nejosobitějším hráčům na digeridoo nejen u nás, ale už také v Evropě. Předloni si na festivale zahrál v řadách Autopilote, tentokrát se představí v novém projektu "Křišťálové nástroje". Didgeridoo si při té příležitosti nechal speciálně vyfoukat u sklářů v Jablonci nad Nisou a jedná se o první skleněná didgeridoo na světě. Jeho solovystoupení lze popsat snad jako „vesmírný trip s termity v láhvi“.
Festival přináší letos hodně tanečních rytmů, také profesionální tanečnice symfonií z orientu nebo zdivočelého flamenga, tak jak je vnímají z pohledu východočeského regionu Studio La Pasión herečky Heleny Plecháčkové nebo novoměstský Sahar zcestovalé Dany Minaříkové.
Abychom nezapomněli na každoroční sběratele festivalových triček, nabídneme letos dámské části změnu. Pro zvýšení sexuální přitažlivosti a také z úsporných důvodů všeobjímající matky krize, jim slušivě ustřihneme rukávy. Jen naprostý pesimista by se mohl domnívat, že se bude opakovat studené počasí loňského května. Po třeskuté zimě očekáváme opět teplý májový podvečer.
Na jednom břehu, Hradec Králové, letní kino Šerák, 29. 5. 10
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/tiskove-zpravy/8-rocnik-festivalu-Na-jednom-brehu-uvadi-rarity-evropske-world-music~21~duben~2010/
Komentáře
&;
