13.10.2012 | Autor: Lukáš Janičík | sekce: Song dne Dostali jsme za úkol poslat sem něco osobního. Vzal jsem to doslova a po krátké úvaze jsem došel k závěru, že veskrze osobním songem může být jedině písnička, která nějakým zásadním způsobem ovlivnila život jedince. Když to demonstruji na vlastním bytí - bez Guns N' Roses bych např. nikdy nedošel do puberty a bez Radiohead bych z ní nikdy nevyšel. Není o tom pochyb. No a podobných zásadných okamžiků, kdy se určitá píseň snese z netušícího prostoru jako zjevení a svou nadpozemskou aurou ukáže novou cestu, nový prostor, naznačí změnu, by se v životě každého z nás určitě našla pěkná řada. Nemusím však přemýšlet dlouho a vzpomenu si dokonce na své úplně první "zjevení". Byl jím jedinečný soundtrack k videošce Sonic the Hedgehog na stařičké Sega Megadrive. Někdy v těchto chvílích přestala v mém světě existovat hudba jako pouhé pozadí děje a vzniklo nové jsoucno - hudba jako plnohodnotný prostor. Amen!


Masato Nakamura - Sonic the Hedgehog OST (Green Hill Zone)