11.5.2012 | Autor: Petr Korál

Papagájův hlasatel Records (22:34)
Pod pseudonymem tom77 se ukrývá člen někdejší formace No Sympathy z Ústí nad Labem. Dnes vystupuje sólově coby „punkový písničkář“ jen se španělkou a jeho tvorba je opravdu jakýmsi folk punkem.

Na své první nahrávce se ovšem tom77 většinou nechal doprovázet i kamarády – včetně bývalých kolegů z No Sympathy, které najdete také v obsazení populární skupiny Houba – hrajícími na další nástroje (bicí, elektrická kytara, baskytara...) a dobře udělal. Bohatší aranže totiž jeho písničky výrazně okysličují: když je hraje sám, působí dost suše.

Celkově vzato má repertoár tohoto minialba kolísavou úroveň, kterou sráží především až na výjimky poněkud naivní slovní náplň. Ta bohužel nejednou připomíná spíš „lacině rozhořčenou středoškolskou poezii“ než opravdu hodnotné a objevné odkrývání punkových pravd o světě a životě kolem nás. Některé hudební a sem tam též textové momenty však dostatečně jasně naznačují, že odepisovat tohoto svérázného umělce předem by bylo unfair.

Zlatý hřeb: Nejsme nic, Je to dávno pryč
Zní to jako: punk v unplugged balení

Body: