16.4.2002 | Autor: Veronika Schmidtová

Island/Universal Music (53:14)
dEUS měli tak trochu smůlu, že pocházeli z Belgie a nikoliv z Velké Británie. I když samozřejmě vše je relativní: takto prosluli co nejvýraznější belgická popová kapela, v Británii by asi - kdyby se zadařilo - byli jenom další malou hvězdou v řadě.

Ale nepovedlo se a poslední album Ideal Crash (1999) i přes hvězdné písničky nenaplnilo očekávání kapely. Místo nové tvorby, jež by po třech letech už byla víc než záhodna, musíme tedy vzít zavděk pouze singlovou kompilací. Na nás pouze je, abychom shrnuli asi desetiletou a čtyřalbovou kariéru charismatické, napínavé, někdy nervydrásající, jindy však velmi něžné kapely, jež v melodiích dovedně skloubila popovou chytlavost melodií s alternativní atraktivitou.

Na takto volené kompilaci vyniká všestranný rozhled souboru, jenžsi neklid a těkavost zvolil za úhlavního průvodce všemi svými písničkami. Navíc často chvályhodně popustil uzdu smyčci fešáka Klaase Janzoonse a z obyčejnějších písniček se rázem staly nádherné, vrzavé a zadírající se kusy. Když tak sumírujeme, lze s klidným svědomím říct, že dEUS neměli moc slabých skladeb. Ale zde nade vším ční tři skladby z Ideal Crash, jež v sobě skloubily všechny nápady i napětí téhle kapely: Sister Dew, strhující smutná Nothing Really Ends a fatální Ideal Crash. Taky nelze nezaznamenat a nezvýraznit neustálou měňavkovitost: komu spolkneme i s botami takové rozdíly, jaké slyšíme třeba mezi takřka raceovsky temnou Theme From Turnpike, slavnou, rozvrzanou Suds and Soda či pěkně vygradovanou hitovkou Roses?

Z čehož nakonec vyplývá: ne, že by se popový svět bez dEUS hroutil, ale kdyby vyšlo najevo, že se kapela po letech odpočinku zase dala dohromady a navíc třeba skládá nový materiál, zaplesalo by nejedno kytarové sérdce.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/04