18.1.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka

Těžko se vyhnout osobním pohledu. Vždyť kdo se s poetikou kapely nějak "vnitřně potkal" a oblíbil si ji, pro toho jsou Zuby nehty málem generační záležitostí. Nezapomenutelné koncerty, kousky textů, které vám mluví z duše, melodie, které najednou vytáhnou z temnoty nehmatnou nitku vedoucí k dávno minulým zážitkům a situacím. Dalo by se plácat také něco o svědectví doby, ale nechme patos stranou. Zůstaly totiž krásné, vtipné, originální a hlavně nadčasové písničky. Navíc svojí hravou letorou a sklonem k nadsázce levnému patosu na hony vzdálené. Na disk Best Of se jich vešlo rovných třicet a stejně některé citelně chybí. Jenže ono by to chtělo spíše soubornou reedici všech alb než výběr:-)


Pokladem pro nadšence je však disk druhý s dosud nevydaným materiálem. Obsahuje jednak divadelní sountracky k půvabným pohádkám Marky Míkové (předčítání textů se ujal Tomáš Hanák), jednak vykopávky z prvního období Zubů nehtů s Naďou Bilincovou (pravda, místy značně tahající za uši, ale o to autentičtější), a hlavně: pět nových kousků, nahraných v nezvyklé sestavě dvě baskytary - flétna - vokály. Právě nově nahrané kousky snad mohou vzbuzovat ve fanouškovské obci tohohle svébytného dámského ansámblu naději, že "kapela stále (svým způsobem) žije" (viz vičerpávající sleeve-note v bookletu) a že se třeba zase dočkáme nějakého milého reunionu, jako byl ten u příležitosti vydání výběru.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/01