Zeměžluč - Hledání
26.1.2012 | Autor: Petr Korál
Papagájův hlasatel records (63:36)
S poctivostí nejdál dojdeš. Což pro brněnskou Zeměžluč platí po celé čtvrtstoletí její nikdy nepřerušené existence. Vždycky hrála ten nejklasičtější a nejpoctivější punk rock, jaký si lze představit. A na novém albu s příznačným názvem Hledání (vydaném nejen jako CD, ale též v exkluzivní 2LP podobě a v limitovaném nákladu ještě s bonusovým sedmipalcovým singlem navrch) došla při svém hledání svatého punkového grálu zatím asi nejdál.
Ač novinka obsahuje celých 24 skladeb (a že speciálně v punku lze velice snadno zaplout do kalných vod stereotypu, monotónnosti a vykrádání sebe sama!), podobně silnou, kvalitativně vyrovnanou a zároveň v rámci žánrových možností i přiměřeně pestrou kolekci Zeměžluč ve své diskografii dosud neměla. Skupina zůstává nadále agresivní a ostrá jako prvotřídní skalpel, ale někdy je také daleko chytlavější než v minulosti, aniž by se její výraz nepřípustně rozpouštěl v nějakých podbízivých vyměklostech. Věru nečekaným vrcholem v tomto směru je nádherná, vlastně nepunková píseň Á la Marion, ve francouzštině odzpívaná hostující vokalistkou Magali, jinak členkou formace La Fraction.
Co se naopak nemění a je to jen a jen dobře, je síla myšlenkové výpovědi Zeměžluči. Zpívající baskytarista a kapelník Šoty je ve svých přímočarých textech přiměřeně osobní, kritický a leckdy vysloveně sžíravý a namísto snahy o bůhvíjakou poetičnost (i když sem tam narazíte na nečekaná slovní spojení a obrazy) jde většinou natvrdo k jádru popisovaných věcí. Jenže v jeho případě se nejedná o naivní pózu či lacině nekompromisní siláctví, nýbrž o naprosto důvěryhodné vyjádření jasného (celo)životního postoje. Není zas tolik – nejen punkových – umělců, o kterých tohle můžete s klidným svědomím prohlásit...
Zlatý hřeb: Zas znova a znova, Á la Marion, Dostaneš do držky
Zní to jako: tradiční punk nejvyšší jakosti
Body: