15.11.2003 | Autor: Tomáš S. Polívka

BMG (66:22)
Takhle nějak to mohlo být: ZZ Top vlezli do studia a chtěli se držet syrového zvuku s přeboostrovanou baskytarou a garážově zahuhlanými vokály, který začali rozvádět na disku XXX. Pak jim došlo, nebo možná bylo naznačeno, že těch komerčních propadáků si ani vzhledem ke své zasloužilosti a legendárnosti nemohou dovolit příliš mnoho. A začalo se s kompromisnictvím. "Ale my chceme zachovat ten špinavej zvuk." "No dobře, ale přidejte líbivější melodie." "My teď máme rádi těžká, střední tempa." "Tak udělejte aspoň jednu baladu pro rádia." (Nekonečné plouživé utrpení s bum-čvacht bubny Going So Good je možná tím vůbec nejhorším, co kdy fousáči vyplodili.) Datum vydání se odsouvalo a ti tři se dohadovali a ňahňali v písničkách čím dál tím víc. "Co takhle trochu samplů a loopů, to už přece v minulosti zabralo, no ne?" "Ne, samply ne." "No dobře, ale aspoň ty bubny nahrajeme tak, aby jako nasamplované zněly."
Čert ví, jestli to tak opravdu bylo. Možná si to myslí jenom subjektivní pisálek. Ovšem novinka ZZ Top tak prostě působí. Jako původně slušná deska ZZ Top s několika vydařenými hitovkami, které uškodilo přílišné babrání se s produkcí. Díky muzikantské erudici se však stále dá fousaté trojici leccos odpustit.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/11