1.12.2006 | Autor: Roman Jireš

Universal (51:05)
Osobitý Zucchero tak trochu nezapadá do zažitých představ o italských zpěvácích a muzikantech. Žádný hezoun ani umělec tíhnoucí ke klenutým melodiím, jeho tvorba spíše připomíná britskou rockovou zkratku. A není to jenom tím, že tenhle zpěvák někdy přirovnávaný k Ray Charlesovi s oblibou vkládá do italských textů svých skladeb anglické věty, nebo v Shakespearově jazyce zpívá celé písně. Zucchero na nové desce hraje především plnokrevný rock a bez zbytečných kudrlinek jde hned k věci. Přestože je zjevně silnější v rychlejších skladbách, ani v baladách nepřehání na rozdíl od některých svých krajanů míru sladkosti nad únosnou mez. Navíc se ani nebojí udělat krok stranou a střihnout si strhující latinu Cubre Libre, nebo pozvat dětský sbor do hymnické Let It Shine. Dobrá deska.

Zlatý hřeb: Bacco Perbacco, Pronto
Zní to jako: dobrodružství Itala v britském rocku

Body: