24.1.2009 | Autor: Jaroslav Riedel

Supraphon (72:28 + 75:09)
Některým hudebníkům se vydávají sebrané nahrávky a pečlivě sestavené antologie, jiným musí stačit stále recyklované výběry bez jediného průvodního slova. Yvetta Simonová zjevně patří do té druhé kategorie, i když jde o Dárek na památku k jejím osmdesátinám. Všudypřítomnou prostřednost vybraných písní dobře ilustrují dva tituly přejaté od jiných českých zpěvaček. Lavičku v jasmínu podává Simonová s profesionální jistotou, zbavující tento ultrakýč nechtěného kouzla, jaký měl v původní verzi špatně vyslovující Věry Rackové. Cajdák Volám na shledanou nazpívala roku 1966 s mimořádným šarmem Marta Kubišová; o deset let později (když Kubišová už zpívat nesměla) natočila Simonová píseň v téměř stejném aranžmá, ale mimořádně nudným výsledkem.

Zlatý hřeb: Když v baru houstne dým
Zní to jako: kompilace, která ukazuje spíš slabiny než klady zpěvačky



Body: