16.4.2014 | Autor: Radek Pavlovič

Thrill Jockey (41:47)
Wooden Shjips vydali novou desku. V minulosti vám tohle sdělení mohlo stačit, hudební vesmír tohoto kvartetu se nikdy moc nehýbal. Čtvrté album Back To Land je však o poznání jinde. Navíc možná jde o nejlepší desku v historii kapely.

Na první poslech se Wooden Shjips tvrdošíjně drží osvědčených ingrediencí, ze kterých vařili psychedelickou mlhu v minulosti. I Back To Land je další kapitolou zbožného uctívání šedesátých let, garážového blues, psychedelie, kraut rocku, space rocku – a to všechno v ultra minimalistickém pojetí.

Na druhou stranu si nelze nevšimnout určité evoluce. Erik „Ripley“ Johnson a spol. vytáhli své halucinogenní řemeslo na vzduch a výsledkem je zvukově nejčistší album. Jistých změn doznala i samotná hudba, která „swinguje“ víc než kdykoliv předtím. Umanutě repetitivní rytmus ve svižném tempu povyšuje minimalistické drone rockové písně na sbírku tanečních opiátů. Jednolitou zkouřenou atmosféru rozbíjí závěrečná Everybody Knows, která postrádá typický mlžný opar a spíše připomíná zapomenutý kus z diskografie Crazy Horse. Dokonalá tečka za dokonalým albem.

Wooden Shjips znovu dokázali s minimálními prostředky dosáhnout maximálního účinku. Svůj sound postavený na kraut rocku, Velvet Underground, ale i takových Spacemen 3 nebo Silver Apples posunuli k elegantnímu kompromisu, který by mohl uspokojit staré fanoušky a přitáhnout nové. Neznám tolik kapel, které si se třemi akordy dokážou poradit lépe.

Zní to jako: swingující psychedelic rock
Zlatý hřeb: In The Roses, Other Stars

Body: