11.1.2013 | Autor: Michal Husák

Supraphon (42:00)
Supraphonský elitní řez domácí rockovou pokladnicí v roce 2012 završila po Kuřeti, Stromboli a Strace v hrsti vcelku logicky tato deska (Pražského) Výběru, která může být vzhledem ke známým okolnostem kolem zákazů, odkladů a hrátek s názvem označována podle různých kritérií za první, druhé nebo dokonce třetí album souboru.

Reedice nabrala na aktuálnosti nejen vzhledem ke koncertnímu comebacku Pražského Výběru, ale s 25 lety od původního vydání přirozeně zapadá i do jubilejní agendy.

Mnohokrát už bylo řečeno, že identita nahrávky je v lecčem podstatně jiná než u kultovní Straky. Je znát, že kapela zaříznutá v rozkvětu se vrátila v odlišné době, ovlivněná životními i muzikantskými zkušenostmi, s odlišným přístupem k textům, s jiným bubeníkem – Klaudiem Kryšpínem… S tolika proměnnými ve hře není divu, že se výraz nahrávky proměnil od eklekticky postpunkového či novovlnného šklebu k jakoby rafinovanějším a v jistém smyslu „artrockovějším“ (byť syntetikou osmdesátek jasně ovlivněným) kompozicím. V několika zásadních aspektech ale Výběr téměř beze zbytku vstoupil do téže řeky.

Opět se povedlo vytvořit sadu výtečných skladeb, které se rázně vymykaly okolní vesměs konvenčně krotké oficiální hudební tvorbě, překvapovaly jedinečným citem pro aranže, a hlavně „mezi řádky“ dodnes fungují jako trefná reflexe své doby, perestrojkově mnohoznačné druhé půle 80. let.

CD v obligátním digipacku s lehce inovovaným obalem vyšlo s původním (remasterovaným) obsahem bez bonusů. Kapela v té souvislosti poznamenala, že by jistě bylo kam sáhnout, ale záměrem bylo nerozmělňovat původní tracklist.

Zlatý hřeb: Sbal si to svý ráno (ale vlastně kterákoliv další)
Zní to jako: trochu jiný, ale neméně památný Výběr

Body: