Vanderhoof / Messiah's Kiss / Fozzy: A Blur In Time / Prayer For The Dyiung / Happenstance/EPK
10.10.2002 | Autor: Alex Švamberk
vše SPV/Globus (53:11 / 48:16 / 48:09)
Kytarista Metal Church Kurdt Vanderhoof se v kapele nesoucí jeho jméno věnuje hudbě, ze které vyšel - hard rocku. Přestože je sám zručným kytaristou, dává velký prostor hráči na klávesy Brianu Cokeleyovi, jež spoluutváří sound kapely, připomínající rané Whitesnake nebo Uriah Heep z druhé poloviny sedmdesátých let. Bicí jsou sice pojaty moderněji, přesto však skladby postrádají patřičný tah, k čemuž přispívá nevýrazný projev zpěváka Drewa Harta. Skupina sice styl ovládla, umí si pohrát s detaily a nekončí u vypálených melodických refrénů pospojovaným nevýraznými slokami, ovšem neoživila ho a tak deska působí jako matná nápodoba starých mistrů, která nešlape.
V minulosti, byť o něco mladší, uvízl také německý kvintet Messiah's Kiss, který se zuby nehty drží klasického heavy metalu, jaký se hrál v polovině osmdesátých let, kdy se členové skupiny poprvé objevili na pódiích. Rozmělňují tvorbu Judas Priest, Iron Maiden a Accept. Zatímco důraznější The Rising a rychlý Mortal Sinse dsají zkousnout, už Thunderball s vlezlým melodickým refrénem,že kompromisy nejsou skupině cizí, z nechutně pompézního Night Comes Dowm dýchnou Europe a Reign Of Fire má až nepříjemně blízko k zábavovému metalu, pořád však dopadlo lépe než pokus o pohrávánísi s náladami v rádoby dramatickém Dream Evil podmalovaném novovlným jednoprstým syntezátorem. Styl má skupina v malíčku, ovšem po stopě původnosti by marně pátral i Sherlok Holmes.
Z klasického heavy metalu čerpá i ambiciózní projekt Fozzy s britským kytaristou Andy Sneapem a dalším kytaristou Richem Wardemze Stuck Mojo. Zvuk a aranžmá alba Heppenstance jsou sice modernější, rytmický doprovod ve With The Fire je ryze současný a stejně jako v Crucify Yourself v něm dojde i na hrdelní zpěv, ovšem základ je týž. Fozzy kombinují nabroušené riffy, z nichž nejúdernější je v Balls To The Wall, s melodickými refrény a směs okoření nezbytnou mírou pompy. A jak ukazují Big City Nights, občas vystupují na povrch i hard rockové kořeny. Ale pestřejší výsledekje přece jen přesvědčivější. Skupina netkví v minulosti, jen z ní čerpá.
&musiQ 2002/09