24.12.2002 | Autor: Leoš Kofroň

Panther (36:40)
Již vícekrát jsme udělali zkušenost, že malí posluchači a diváci dokážou vnímavě příjmout a vzít si něco i z tvorby, která není prvoplánově určena zrovna jim. Nové, napůl písničkové a napůl vyprávěné album harmonikáře Vaška Koubka sice nese podtitul 'dětem', ale stojí přesně na rozhraní.

V titulní, již knižně publikované povídce se Koubek ohlíží za dětstvím a líčí mnohdy bizarní příhody se svým svérázným otcem s vlídnou nostalgií dospělého, který si je dobře vědom, jakým bohatstvím jsou klukovská léta a jak důležitou roli pro děcko sehrává soudržnost rodiny. V rozpustilých, až téměř infantilních písničkách jako by se pak do tohoto nejšťastnějšího údobí života sám navracel.

Ani tohle sice nejsou vyloženě popěvky jen pro ty nejmenší, ale všechny písně mají jednoduchý, výrazný rytmus. Obsahově jsou srozumitelné (někdy se podobají spíše říkadlům) a pro cílenou věkovou skupinu i tematicky blízké texty. Objevují se v nich zvířátka od těch nejmenších (Moucha) až po největší (Slon), řada pohádkových bytostí Obři, Certovská, Loupežnická, Princezna) a navíc nechávají i prostor pro posluchačovu fantazii. V neposlední řadě může být dětem blízký a sympatický i Koubkův šibalský, dobrosrdečný projev, včetně jeho občas zašumlované výslovnosti a intonačních nepřesností.

Řadím tenhle titul k těm několika dalším (například Pro děti od pěti... dvojice Vodňanský a Skoumal), které nejmladším konzumentům předkládají neagresivní, inteligentnější a hlavně jejich naturelu přirozenější alternativu hudební zábavy, než která je ze všech stran atakuje.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/12