7.6.2005 | Autor: Michal Husák

Sony BMG (45:42 min.)
Uvolněně nakopávací, z punku vycházející popěvky povyšuje do oblak Márdiho textařská poetika, o jeho přitažlivě "flákačském" zpěvu ani nemluvě. Deska se zdá aranžérsky o chloupek pestřejší a barvitější než ta minulá, a vzhledem k tomu, jak nezaměnitelný originál fiXa je, ani trochu nevadí, že se občas vynoří dílčí připomínka fialovsko-mňágovské intonace, "kryštofí" nálady kytarových linek  nebo rozšafného zupáctví à la Tři sestry (refrén Východoněmecké kapely). Přesto: jakkoliv nová deska vypsané fiXy přesvědčivě aspiruje na pětihvězdičkovou šarži, po předchozím ohňostroji pozitivní energie jménem Bestiálně šťastni má těžkou pozici a nelze vyloučit, že mnohého "natěšeného" posluchače malinko zklame. Zkrátka vyšla další dobrá deska od fiXy, a všechny podtexty a nálady, které taková formulace může vyvolat, se zdají na místě.
 
Zlatý hřeb: Robinson
Zní to jako: vypsaná fiXa domácnějící v mainstreamu


Body: