25.8.2006 | Autor: Petr Korál

Sony BMG (44:52)
Už potřetí se tři příslušníci elity českého písničkářství (tedy, pro mne osobně to jsou jen Redl a Janoušek, zatímco Lenka jsem v tomto podivuhodném uměleckém „spiklenectví“ vždycky spíš jen toleroval) rozhodli dát dohromady společnou desku. V bookletu nenajdete informaci, jak si rozdělili autorské role, lze tudíž jen domýšlet, kdo asi napsal co, ale bez ohledu na to: Barvy domova jsou z triumvirátu nahrávek zemitého Redla, svébytně hravého Janouška a klasičtěji folkového Samsona zřetelně nejslabší.
Nejde ani tak o sílu jednotlivých písniček jako o jejich nadmíru konzervativní a zcela nepřekvapivé uchopení. Ve svitu toho, co Redl předvádí na své sólové dráze a Janoušek aspoň na koncertech s údernou folkrockovou kapelou, byste očekávali větší hudební barevnost a aranžerskou odvahu... Pravda, třeba syrový blues rock (či hard country?) Ve studni je prima a za melodickou sílu zdánlivě prostých popěvků jako Kdepak jsou, Jsme jenom lidé a Sto barevných slov by leckteří kolegové z branže dali kdovíco, nemluvě o úchvatné protiválečné písni V pořádku, z níž člověku běhá mráz po zádech, ale... čekal jsem víc.

Zlatý hřeb: V pořádku
Zní to jako: až zbytečně folkové spojení už dávno nejen folkových osobností

Body: