5.6.2008 | Autor: Petr Korál

Sony BMG (59:43)
Nečekaně vyzrálý debut nabízí v podobě Cesty do záhu(d)by písničkář Tomáš Klus. Nedisponuje takzvaně velkým hlasem, ale podobně jako třeba Richard Krajčo případné „technické“ nedostatky vyvažuje potřebným výrazem (holt herecké zkušenosti mají něco do sebe). I Klus má žádoucí charisma a „vypravěčský dar“, takže když předkládá v podstatě obyčejné, přesto vůbec ne hloupé příběhy, věříte mu a nebombardují vás pocity něčí marné a křečovitě snahy. Jeho texty sice nejsou bůhvíjak složitá poezie s neprůhlednými symboly, ale ve spojitosti se vzdušnými, příjemně libými melodiemi, z nichž chválabohu neodkapavá falešná cukrová šťáva, fungují takřka kongeniálně.
Klus není příliš silný jen v pomalé, melancholické, vyloženě folkové rovině (Láska) a vůbec mu nesvědčí ani přehnaný patos v písni Válečná, ovšem jinak opravdu mile překvapil. Jsem upřímně zvědav, nakolik pevně zakotví v nepřehledném přístavišti české pop music.

Zlatý hřeb: Kfjetina, Mimorealita
Zní to jako: Mňága & Žďorp ve folkrockové hávu

Body: