31.8.2002 | Autor: michal nanoru

Perfecto/PIAS/Mute CS (65:48)
Už jste si ho označkovali a vhodili do šuplíku 'nezajímavé, trance ad.', který pravidelně každé první pondělí v měsíci vysejpáte. Ale on, navzdory vám a těm šuplíkům, přijde s celým albem vlastní produkce. Berete ho na milost a to album si pustíte. Netrvá dlouho a na tváři máte úsměv, nožky jezdí pod stolem. Pročež se zděsíte - bojujete proti tomu, ale není vám to nic platné... Maasovi se povedlo dobré album! Na druhý poslech se vám líbí prvních pět skladeb; úvodní Help Me s vokálem Kelis asi nejvíc, ale ani Shifter, breakbeat s osmdesátkovým feelem, není k zahození. Číslo šest vás otráví zpěvem Martina Bettinghausena, tech trance Old School Vibes podruhé radši přeskočíte a při O.C.B. si v duchu brnkáte na sitar. Na breakbeatové verzi singlu Ubik je opět Bettinghaus, kterého ihned přeskakujete a berete za vděk schizoidní Caravanou s vokálem Finleyho Quaye. Na úplném konci se krčí ambient Bad Days, který je snad příliš krátký na to, aby mohl ukázat, co v něm je.

Resumé: Na albu Loud najdete několik slušných věcí, zbytek je vata. Maas má talent, což je od této chvíle dokázáno, s LP však mohl přeci jen chvíli počkat.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/08