25.7.2004 | Autor: Martin Zoul

Nová vlna francouzského techna, reprezentovaná jmény jako Vitalic nebo Oxia, zaznamenala první komerční úspěch před třemi lety. Měl podobu debutového alba dvojice The Youngsters, které dostalo název LemonOrange a stejně jako on, nebyla jednoznačná ani samotná hudba montpellierského dua - na domácí poslech byla příliš taneční, techno DJům zase naopak mohla vadit její mnohovrstevnatost. Přesto deska zaznamenala úspěch a z The Youngsters se stalo jedno z nejvyhledávanějších jmen vyhlášené pařížské značky F Communications.


Na druhém albu se Gilles a Olivier od vytyčeného směru nijak nevychýlili, spíš dále rozvíjejí svoji vizi taneční hudby s lidskou tváří a berou si přitom to nejlepší z detroitského techna, francouzského discohouseu a německého electra. Někdy je výsledkem jen slušně zpracovaná tucka, jindy vás vynalézavost dua přivádí do blízkosti hudební nirvány, jako v případě nádherné skladby Café de la Poste, v níž hrají hlavní roli smyčce a decentní klávesová vyhrávka.


Je-li tohle budoucnost taneční hudby, tak jsem všemi deseti pro a i kdyby mělo zůstat jen u téhle desky, tak The Youngsters svou historickou úlohu splnili.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/06