5.12.2003 | Autor: Tomáš S. Polívka

Hellcat Records/Epitaph/Maximum Underground (47:56)
Za více než deset let existence, šesti alby, devíti americkými šňůrami, šesti evropskými turné i nespočetnými mini-turné a festovalovými sety si newyorští dělníci reggae a ska The Slackers vybudovali reputaci poctivců a nefalšovaných nadšenců. Od přehršle stylově podobně zaměřených part se od prvopočátku odlišovali přimícháváním soulových, jazzových i rockových prvků do reggae základu. A také používáním chytlavějších a pestřejších melodických linek i rafinovanějších písničkářských postupů, než je v žánru zvykem. Však také když se jich zeptáte na oblíbené umělce, vychrlí jedním dechem s The Skatalites a Bobem Marleym i The Beatles či Boba Dylana. The Slackers rozhodně nelze vytknout jednotvárnost, což z nich dělá kapelu, kterou s chutí skousnou i posluchači, kteří ortodoxnější reggae právě nemusí. Což na druhou stranu vůbec neznamená, že jsou The Slackers rozbředlí popaři: i na jejich sedmém (šestém studiovém) dlouhohrajícím kotoučku Close My Eyes najdeme vedle tanečních kousků jako Shankbön či lenivě pohodových hitůvek typu Bin Waitin nebo Who Konows i hořkou politickou aktualitku Real War, ze které proběhne mráz od konečku páteře až po kebuli.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/11