12.2.2004 | Autor: Jindřich Göth

Sony Music/Bonton (33:09)
Hele je! Po slibném EP Whip It On rozkvetli The Raveonettes do netušené krásy. Sice poněkud zesládli a zmelodičtěli, což nemusí jít každému pod vousy, zato ovšem získali neodolatelný šmrnc a náboj. Jejich album, to je osvěžující půlhodinka plná ladných melodických rock'n'rollových písniček, zabalených do šťavnaté porce rozskřípaných kytar. Všichni shoegazeři - vztyk a nástup do obchodů. Máme tu někoho, kdo křísí ducha starých dobrých Jesus And Mary Chain.
Máte dojem, že dneska musí každá kapela, která se navleče do kožených křiváků a pózuje na motorkách, vypadat trapně? Ani náhodou. The Raveonettes přesně tohle dělají. A jelikož to dělají s nadhledem a báječně se u toho baví, působí nesmírně přitažlivě a sexy. Jsou samozřejmí, ležérní a ohromně půvabní. Je to prosté jako lusknutí prstem. K tomu si přimyslete schopnost chrlit jeden hit za druhým, opravdu lahůdkový booklet v podobě filmového plakátu (parchanti, moc dobře vědí jak na recenzenta s úchylkou na biják) a vyjde vám kapela, která je prostě a jednoduše v pohodě. Na nic si nehraje, nehlásá pravdy, neboří mýty. Ale ani na vteřinu nenudí. Není právě tohle ten prokletý rock'n'roll? A že už je dávno mrtvý? Ale no tak!
Takže, drazí, tohle je láska na první poslech. Propadnout kouzlu desky je snadné, ale bacha na věc. Čím častěji ji budete sjíždět, tím větší návyk si vypěstujete.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/01