17.4.2010 | Autor: Josef Rauvolf

Guerilla Records (60:19)
Nejsem asi sám, kdo se okamžitě po ohlášení, že jsou Plastici ve studiu a točí nové, „nemejlovské“ album, začal ošívat v očekávání nejhoršího. Od Hlavsovy smrti totiž kapela existovala jako pojízdná hrací skříň, obehrávající doma i v zahraničí repertoár, který byl někdy až čtyřicet let starý, kromě toho, album Líně s tebou spím, jež vyšlo již po Hlavsově smrti (zemřel 5. ledna 2001), nestálo, slušně řečeno, za nic. Jen se o tom nepsalo... Ale dosti minulosti, protože o té novinka rozhodně není. Hoši se totiž pochlapili a přišli se skladbami, a zvukem, který sice ctí jejich vlastní tradici, zároveň je však oproštěný od nějakých revokací či sentimen tů, naopak – je zcela současný, sebevědomý, osobitý. Své skladby tak na desce mají jak Joe Karafiát, tak Josef Janíček a Eva Thurnová, textově dominuje Vratislav Brabenec, a konečně došlo i na báseň Ivana M. Jirouse! Abych se tedy vrátil k úvodu: novinka je skvělá, a všechny strachy byly zbytečné. Naštěstí!

Zlatý hřeb: Magorův šém
Zní to: jako PPU model 2010

Body: