15.7.2002 | Autor: Alex Švamberk

Polydor/Universal Music (77:37)
K čtvrtstoletí uplynuvšímu od vydání první desky The Jam vyšla chonologicky seřazená kompilace The Sound Of The Jam postihující celou kariéru tria od debutového singlu In The City až po rozlučkové, o pět let mladší album The Gift. Výběr jasně ukazuje, proč The Jam patřili k nejvýše hodnoceným souborům nové vlny - dařilo se jim spojit punkovou údernost s odkazem celé historie britského rocku. Paul Weller byl dokonce označován za pokračovatele hlavní postavy The Kinks Raye Daviese a skupina sama, patřící k představitelům revivalu mods, pak za následovníka The Who. The Jam sice zejména zpočátku stavěli na údernosti a přímočarosti, takže se jim dařilo oslovit punkové publikum, Weller však nikdy nezapomínalna melodii, protože pro něj byla vším samotná píseň, jejíž vyznění nemínil přizpůsobovat žádnému stylu. A tak vedle důraznějších skladeb In The City a Away From The Numbers se v repertoáru objevila i křehká balada English Rose nebo Smithers-Jones se smyčci. V Davidu Wattsovi se zase objevuje banální sbor v duchu popu šedesátých let a v propracovaném Down In The Tube Station At Midnight zní jazzová hi-hatka.

Totéž by se však dalo napsat i o devatenáct let starším výběru Snap, se kterým se The Sound Of The Jam shoduje v šestnácti skladbách z pětadvaceti. I na něm se s výjimkou barrettovské Lizy Radley objevují také oceňované b-strany singlů. A tak jediným přínosem je uvedení původní verze skladby That's Entertainment bez dohrávané rytmiky.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/07