4.8.2004 | Autor: Jindřich Göth

Taky máte rádi desky, které se vzpírají jednoznačnému popisu a stručné charakteristice? The Hidden Cameras jednu takovou natočili. Jejich hudba osciluje někde mezi indie popem a folkrockovým písničkařením, to vše zabaleno do smyčcových aranží. Nosné melodie vás co chvíli hodí někam do šedesátek a celé je to prodchnuté zvláštní atmosférou. Zkrátka a dobře, The Hidden Cameras jen tak na hruškách nenachytáte.


Pokud bychom se přece jen chtěli uchýlit v jakémus-takémus přirovnání, museli bychom sáhnout k projektu The Magnetic Fields, ale berte to jen jako pomocnou berličku. Obě kapely jsou mnohem více než hudbou spřízněny spíše "duchovní" stránkou věci.


Mississagua Goddam je z rodu alb, kterým beznadějně propadnete a opruzujete s ním své okolí. Jenže nikdo váš nový objev nebere příliš vážně, pročež si radosti s touto deskou užíváte pěkně doma v klidu. Tak je to v pořádku, neboť k téhle muzice se musí každý prokousat pěkně sám za sebe.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/07