7.5.2003 | Autor: Michal Husák

Psychonaut Records/Redblack (43:21)
Nizozemská pětice The Gathering přetavila tvůrčí svobodu získanou po založení vlastní vydavatelské firmy ve velmi vyspělé album, experimentální, avšak bez újmy na přehlednosti a koncepčním sevření. Kytarová dynamika někdejších gotických doommetalistů se transformovala do křehce jiskřivých zvukových koláží. Nejen že skladby i za těchto okolností zůstávají písničkami, zachována zůstává především nálada kapely. Novinka Souvenirs duchovně navazuje na pět let staré, étericky rozevláté experimentální dvojalbum How To Measure A Planet, působí ovšem po všech stránkách dotaženěji a v návaznosti na dosud poslední albový zápis if_then_else nepostrádá těžko pojmenovatelný, ale cenný rozměr jisté ukotvenosti, pozemské (nikoli přízemní) spořádanosti.
Náladotvorná koláž ryzího melodického písničkářství a zvukového pábení v technické kvalitě vpravdě hodné třetího tisíciletí skrývá potenciál oslovit širší veřejnost - ta se ostatně zdárně 'lapala' už na předchozí nahrávky. Přitom ani v nejmenším nešidí náročného posluchače. Rafinovanost nespočívá v komplikované struktuře songů, ani v neprostupné či rušivé atmosféře. Spíše sestává z jemných detailů, které lze asi nejnázorněji pojmenovat na zpěvu Anneke van Giersbergen. Ta si nahrávání novinky nesmírně 'užila' nejen v rovině hledání nových možností vokální techniky, ale i co se týče výrazové pestrosti v již prozkoumaných oblastech. Její nezaměnitelné a druhdy prakticky monotónně prezentované expresivně klenuté výšky na albu prakticky nenajdete, možná vyjma náznaku v Monsters. Kde jinde než na tomto místě vyzdvihnout precizní produkci Zlayi Hadzicha, který už mnohokrát osvědčil talent pro zdůraznění náboje v úspornějších hudebních formách (Low, Sonic Youth, Motorpsycho). Také v případě The Gathering pozdvihl na piedestal to nejpodstatnější - potemnělou zamyšlenost písničkářů, kteří se neomezují na konvenční vnímání světla a stínů.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/04