The Bouncing Souls: Anchors Aweigh
16.9.2003 | Autor: Jaroslav Špulák
Epitaph/Maximum Underground (47:28)
Punkrocková kapela, kterou poznáte
The Bouncing Souls pocházejí z New Jersey, kde se sešli už v roce 1987(!). Není tedy divu, že novinka Anchors Aweigh je sedmá v pořadí, do čehož nejsou započítána četná minialba a kompilace, především z počátku devadesátých let. Rukopis kapely se ale příliš nemění, jen se usazuje a stává se natolik charakteristickým, že je z těch, které byste v podstatě měli bez potíží poznat (tak jako poznáte třeba Dropkick Murphys).
Jejich spřízněnost s punk rockem devadesátých let je evidentní. Pojďme ale v rozkladu jejich soundu dál: na nové desce je spíše něco jako revival zmíněné vlny. Ve zvuku je evidentní nadhled, se kterým hledí na cosi daného a posvátného. Nedokáží to dělat jinak - byť jsou na albu zřejmé pokusy dostat se více k popu, spíše se to řadí k přirozenosti skupiny. Odlepují se od klišé, pracují s vokály, na punk rock také poměrně dost s dynamikou, jsou báječní instrumentalisté. Tak nějak se přece dělá revival, jsou v něm zkušenost a přehled.
Zpívají o životě, o tom, jak je příjemné denně se stávat mladšími a mladšími a jak je punk rock skvělá zábava. Řadí jednu výtečnou melodickou myšlenku za druhou, jsou přitom ale stále dostatečně syroví a punkoví. Na desce nenajdeme odfláknutou písničku (nebudeme-li mít pocit, že jsou všechny), její proplouvání ukončí finální I'm From There, nejpovedenější opus celé sbírky.
Body:
časopis Rock&Pop 2003/09