20.1.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka

Apple/Parlophone/EMI (35:02, resp. 21:56)
Okolnosti vzniku alba Let It Be jsou dostatečně známé, ale zopakujme je kvůli souvislostem: V lednu 1969 chtěli The Beatles ještě jednou nahrát "upřímné album, tak jako za starých časů", živě a bez studiových fíglů. A aby to zdokumentovali, ještě si nasadili do studia bandu filmařů. Leč práce se nedařila, komunikace vázla, a tak Brouci odložili problematickou nahrávku na neurčito. Raději opět se všemi tehdejšími studiovými vymoženostmi nahráli svůj poslední majstrštyk Abbey Road.

Nicméně odloženou nahrávku svěřila firma zkušenému producentovi Philu Spectorovi, který ji dal dodatečně dokupy a připravil v roce 1970 k "posmrtnému" vydání. Opentlil však některé písně mohutnými aranžemi orchestru či sboru a původní idea přirozeně znějícího, syrového alba The Beatles přišla vniveč. Však se také Brouci, kteří už měli jiné starosti na svých sólových drahách, od nahrávky důsledně distancovali.
V Kristových letech konečně vychází remixovaná nahrávka znějící tak, jak si asi The Beatles tehdy představovali. Dodatečné aranže byly "umáznuty" a slyšíme jen Johna, Paula, George, Ringa a samozřejmě i fenomenálního pianistu a varhaníka Billyho Prestona. Bez bombastického burácení orchestru zvláště prokoukla The Long And Winding Road, ze které je najednou příjemná komorní záležitost. John by měl určitě radost z prostinké akustické verze Across The Universe. A protože během původních nahrávacích frekvencí vznikla i singlová Don't Let Me Down, najdete ji na Let It Be... Naked také. Chybí naopak "camfourky" Dig It a Maggie Mae. Také řazení písní je jiné, dle mínění recenzenta logičtější.

Bonusový disk nazvaný Fly On The Wall je... inu, zajímavý. Můžeme nahlédnout Broukům do kuchyně, poslechnout si, jak si povídali, jak už si připravovali nápady na Abbey Road i písně, které zužitkovali až na sólových drahách (John si už tehdy brnkal motivek k Jealous Guy, George zase All Things Must Pass). Ale podruhé si ho poslechnou jen skuteční beatlemaniaci.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/01