30.1.2012 | Autor: Lukáš Nevola

Capitol/EMI (78:30)
Pověstmi a báchorkami opředená deska (původně měla vyjít už v roce 1967!) se konečně objevuje obdařena puncem oficiálního releasu. Fanoušci tak můžou v plnometrážním rozsahu vychutnat ambiciózní dílko, jehož dokončení ve své době nebylo  v silách svých tvůrců, především ideového lídra souboru, duševní nerovnováhou celoživotně pronásledovaného Briana Wilsona.

Pamětničtí fajnšmekři si jistě nenechají ujít příležitost srovnávat detaily aktuální verze s bootlegy s v minulosti uveřejněnými ukázkami, stejně jako konfrontovat nahrávku s autorským „remakem“ s nímž se Brian Wilson po dlouhé odmlce vrátil na scénu v roce 2004.


Diskutovat můžeme nad monofonním formátem nahrávky – přitom se záhlaví bookletu chlubí „oprášeným, plnodimenzionálním soundem“, do netušených dimenzí však posluchače přivedou spíš vícediskové edice, rozšiřující obsah této základní verze až do netušených rozměrů. I základní jednodiskové menu ale nechává v celé kráse rozkvést nenapodobitelnou vzdušnou atmosféru původních Beach Boys ze 60. let.

A Smile coby nadčasové, sofistikovaně propletené koncepční dílko, v němž se nesmrtelné hity prolínají s různými hříčkami, mezihrami a intry, dostojí i po více než čtyřiceti letech své pověsti přelomového počinu, který (společně třeba s tehdejšími opusy The Beatles) otvíral popmusic do té doby netušené cesty.

Zlatý hřeb: Good Vibrations, Heroes And Villains, Surf’s Up…
Zní to jako: nadčasový pop

Body: