10.8.2004 | Autor: Karolína Cebrovská

Varování č.1: Pokud patříte mezi tzv. rychlokonzumovače nových desek a na vytvoření názoru vám stačí cesta metrem a discman, dejte od nového počinu Tata Bojs uši pryč. Ve vlastním zájmu, protože Nanoalbum vyžaduje od posluchačů soustředěný poslech a něco málo přes hodinu obětovaného času. Jinak totiž hrozí nebezpečí, že se spojení jednotlivých kapitol nebude jevit tak evidentní a jemné legrácky páně Mardošovy a Caisovy se rozplynou v neurotickém přeskakovaní z tracku na track. A o čem to celé je? Koncepčním albem se vine "love-story" (počítačového nadšence iToma a jeho dívky, technologické pesimistky Elišky) komentovaná elektronickým psem-robotem Halem. Do hry se postupně zapojuje šílený profesor Tečka (hostující Jiří Schmitzer) a jeho svůdná asistentka 90-60-90, známá to protagonistka z prvního singlu Virtuální duet.Všemi zúčastněnými cloumají buď vášně nebo vysoké teploty a happy end... no, to nechť posoudí posluchač sám.


Varování č.2: Milovníci odlehčené tatabojsovské poetiky možná pocítí zklamaní nad lacinými veršíky, které jsou pro texty Nanoalba bohužel typické. Na druhou stranu by měli uznat fakt, že se autoři museli vměstnat do vytyčené koncepce a u textů dbali především na srozumitelnost a zkratku. A o to více je potěší např. kousky z Hal se zatoulal či Zmenšený.


Varování č.3: Nanoalbum je po hudební stránce velmi pestré a patří k tomu nejlepšímu, co Tata Bojs doposud předvedli. Oplývá spoustou hudebních a zvukových nápadů - popové popěvky (Nový nanopilot a Virtuální duet) se střídají s rockovějšími počiny (Nemocná) a najít můžeme i miloučkou téměř country písničku o zaběhnutém Halovi. Celé album působí vyváženým dojmem a bezesporu se zařadí mezi zásadní počiny české hudební scény letošního roku.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/07