30.1.2007 | Autor: Leoš Kofroň

EMI (42:46)
Jako by se částečně opakovala situace z osmdesátých let minulého století, kdy se v popředí slovenské pop music začali prosazovat mnohem zajímavější interpreti, než na naší domácí scéně. Jestliže by v tomto pomyslném klání mohla české barvy za poslední dobu hrdě hájit snad jen Aneta Langerová, naši východní sousedi jsou v jasné přesile: Jana Kirschner, Misha, Zuzana Smetanová, nejčerstvěji i Tina. Její druhé album Chillin (jemuž mimochodem předcházely dvě zpěvaččiny nominace na hudební ceny Aurel) se nese převážně v duchu rhythm and blues, ovšem se zdařilými vykročeními k popu, reggae či bossa nově. Tina, se svým ospale sametovým a přece dráždivě znějícím altem, se pohybuje jak v tradičních ’černých’ hudebním vodách, tak i v dalších žánrových polohách s přirozenou uvolněností a náležitým ’feelingem’, který zaujme na první poslech a při dalších nezevšední. Chillin je plnokrevná deska moderního střihu a celého spektra barev, sympatická navíc i tím, že až na jedinou výjimku je záležitostí tamních autorů s nemalým přispěním samotné interpretky.

Zlatý hřeb: Viem, že povieš áno, Kým ty spíš, Zlaté pláže
Zní to jako: slibný počin talentované zpěvačky, na jejíž budoucnost bych si odvážil vsadit docela slušný obnos

Body: