THOM YORKE: Eraser
25.10.2006 | Autor: Martin Zoul
EMI (40:51)
Žádnou z letošních sólových desek zpěváků či zpěvaček zavedených kapel neprovázelo takové očekávání, jako debutové album Thoma Yorka z britské dávno ne jen kytarové party Radiohead. Očekávání, které se - teď už to může zaznít naplno - naplnilo přímo vrchovatě.
Nahrávka s názvem The Eraser, svádícím k tendenčním výkladům o mazání kytarové minulosti, obsahuje sice jen devět skladeb a něco málo přes čtyřicet minut hudby, těch čtyřicet minut se ovšem záhy ukáže být tak akorát. Tohle je totiž deska z rodu intenzivních, jejichž poslech se vyplatí odkládat na dobu maximálního možného soustředění.
Jen tak totiž vynikne její nenápadně rafinovaná krása, která má hodně společného s architektonickou čistotou některých moderních staveb. Vezměte si třeba jen samotný obal, který tvoří de facto pouze booklet a který tudíž není omezen těsnou, z designérského hlediska zoufale unifikovanou plastikovou krabičkou. Necítíte z toho gesta téměř fyzický pocit svobody a prostoru?
Podobné je to z aranžemi jednotlivých skladeb, které mají více paralel se současnou avant-folkovou vlnou, než se sonickým inženýrstvím Radiohead. Elektronika (dalo by se skoro říct experimentální elektronika) tu sice hraje velmi významnou roli, její použití je ale natolik účelné, že by to k poslechu desky The Eraser mohlo strhnout i člověka, pro kterého jsou pojmy jako glitch nebo click'n'cut španělskou vesnicí - zvlášť když se snoubí s subtilní hrou Jonnyho Greenwooda na piano, jako v titulním otvíráku alba.
Zkrátka: tohle je výjimečná a nadčasová deska, která si nejvyšší hodnocení zaslouží jako letos málokterá. K sobě domů si ostatně taky nenastěhujete jen tak ledasjakou holku z ulice, ale jen opravdovou lásku a přesně takovou je The Eraser.
Zlatý hřeb: Harrowdown Híll
Zní to jako: Radiohead, Encre, Björk
Body: