THE WALKABOUTS: Ended Up A Stranger
10.12.2001 | Autor: Ondřej Bezr
Glitterhouse/Mute CS (65:02)
Walkabouts má asi většina z nás zafixovány jako kapelu, navazující na čisté kořeny bílé americké hudby, jako jakési ztělesnění moderního současného folkrocku, z určitého úhlu pohledu i countryrocku. I když to nikdy nebylo stoprocentní, nové album zamíchalo kartami této představy zatím nejsilněji. Jistě že tu jsou i písničky, prošpikované tradicí (třeba hypnotická Radiant, Lest We Forget nebo Winslow Place), hlavní dojmy z alba ovšem určují skladby jiné. Ty, které lze označit ve srovnání se starší tvorbou kapely za alternativní, formálně vesměs široce aranžované a odehrané s řadou hostů (to samozřejmě nevylučuje hlášení se ke kořenům # jen je odsouvá na vedlejší kolej). Typickými příklady jsou temná Lazarus Heart, dokonale vygradovaná Life: The Movie či dramatická a velice dravá Cul-de-Sac. Někde mezi hlavními liniemi alba pak stojí sice průzračná a romantizující, nicméně pro The Walkabouts nepříliš typická písnička More Heart Than Light a instrumentálka Mary Edwards, celkem dovedně pracující s kontrastem elektronického rytmu a akustických nástrojů. Album je zřetelně prokomponováno a vystavěno jako celek s několika rozdílně působícími vrcholy, což v těchto kruzích nebývá úplně běžné. Je z něj cítit mnohem vyšší ambice The Walkabouts, než jen bavit posluchače. Jejich album sice není v kontextu vší hudby zlomové, každopádně jsou zde ale použity prostředky velmi inteligentní a rozhodně nenadužívané. A ty písně jsou i samy o sobě jednoduše dobré.
Body:
časopis Rock&Pop 2001/12