14.3.2007 | Autor: Josef Rauvolf

Guerilla Records (38:38 + 48:33)
S archivními nahrávkami předlistopadových koncertů Plastiků je to docela sranda, vlastně cosi podobného jako třeba u raných koncertů Sex Pistols. Těch, kteří na těchto vystoupeních byli, totiž příliš moc není, v podstatě stále stejná parta, vliv, jaký obě kapely ale měly, na daleko širší vrstvy, je přitom nezpochybnitelný. A stále přetrvávající.
Koncert, který se konal 1. prosince 1973 ve Veleni u Prahy, se stal legendární, možná hlavně díky úvodu Pavla Zajíčka, který odrecitoval svůj text Anti, obsahující i větu „běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu,“ jež se později tak dobře hodila StB. Ve Veleni zazněly skladby, které známe jak z fragmentů, které již vyšly, tak z alba Egon Bondy´s Happy Hearts Club Banned – jsou jimi MGM, Ranní ptáče a další. Sranda to byla v sále veleňské hospody jistě veliká, nikdo ještě netušil, že za dva a půl roku spadne klec a muzikanti budou bručet na Pankráci. Dvojalbum (díky za to, že zachytilo koncert v celé své délce, bez střihů, můžeme si tak učinit představu, jak to na Plasticích skutečně vypadalo) můžeme vnímat pouze jako dokument, bylo by to však hrubé oříznutí – navzdory technickým podmínkám (nahrávalo se na magnetofon Tesla), zní nahrávky vlastně docela skvěle. Klobouk dolů...

Zlatý hřeb: Podivuhodný mandarin
Zní to jako: nic jiného – jako Plastici

Body: