28.9.2011 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad (51:07)
Času je málo. Ví to dobře i legenda českého reggae, a tak se po šesti letech albové odmlky pokusila přesvědčit, že k vývoji žánru u nás stále ještě má co říct. A výsledek? Nad očekávání dobrý a současně znějící!
Švihadlo k němu nedospělo prostřednictvím nějakých experimentů s dubem, elektronikou apod. Zvolilo (jen zdánlivě) jednodušší cestu určité modernizace svého soundu, který zní opravdu trochu jinak, než jak tomu u Švihadla bylo dřív, aktuálněji i tak nějak plnokrevněji. V globálu ovšem soubor nepřichází s žádnou radikální revolucí, právě naopak – pouze „vyšlechtil“ ten svůj dobře známý reggae monolit do téměř absolutní dokonalosti. Album obsahuje řádnou porci jasných nový hitíků (Den je krásnej, Času je málo, Pro zábavu, Volný pád, Tak si sáhni i další), které si publikum bude se Švihadlem s největší ochotou prozpěvovat a které by zároveň neměly urazit ani upjatého hudebního kritika.
Je to až k neuvěření, ale na padesátiminutové nahrávce Času je málo najdete v podstatě pouze jedinou vysloveně tuctovou věc, bez níž by se deska klidně obešla – krátkou „intermezzo-skladbu“ History. A diskutabilní je i poněkud neorganické a hlavně zbytečné natahování závěrečné písně Láska se vznáší, nemluvě o jejím neuvěřitelně naivním textu (což se ale týká i několika dalších položek desky).

Zlatý hřeb: Šance, Volný pád
Zní to jako: české reggae Nr. 1

Body: