Sting: ...All This Time
5.2.2002 | Autor: Ondřej Bezr
A&M/Universal Music (65:20)
Je to sice asi chabá náplast, ale přece: i z globálního hlediska nejhnusnější den loňského roku měl jeden klad. Tušíte správně. 11. září bylo v Itálii natočeno krásné Stingovo živé album.
Pro člověka, který má Stinga rád, je album nezbytností. Nelze říci "Byl jsem v Praze (Brně) na koncertě, zážitek mám v čerstvé paměti a to mi stačí." I když natočený a vydaný koncert byl součástí turné k poslední studiovce Brand New Day, byl přece jen výjimečný - a teď nemám na mysli newyorské události, jež mu o pár hodin předcházely. Nejpodstatnější je, že Sting významně rozšířil svou už tak vynikající kapelu o další hráče, jejichž výkony jsou pro náladu a výjimečnost alba určující: zvláště cellista Jacques Morelenbaum, jenž krásně opentlil např. úvodní dvě písně Fragile a A Thousand Years, trombonista Clark Gayton, který přispěl zvláště neslýchaným sólem v muzikantsky vtipně do swingu přepracované Roxanne a asi nejslavnější současný jazzový kontrabasista Christian McBride, pomáhající (v kooperaci s kmenovými Stingovými sidemany, pianistou Jasonem Rebellem a bubeníkem Manu Katchém) kupříkladu navodit dokonalou atmosféru jazzového klubu v Perfect Love... Gone Wrong.
Program koncertu a poměr starých a (relativně) nových písní byl v zásadě obdobný jako na ostatních koncertech turné, výrazně chybí snad jen nádherná hitovka Desert Rose - tu už ale měl možná Sting natolik obehranou, že ji z playlistu vyřadil. I bez ní je ale ...All This Time jedním z nejlepších živáků, jaké v posledních letech vyšly.
Body:
časopis Rock&Pop 2002/01