10.9.2003 | Autor: Jindřich Göth

Kapela Starsailor jakoby až svým druhým albem potvrzovala renomé, které ji snad až příliš ukvapeně přisoudil britský tisk, označiv ji v době vydání debutového alba Love Is Here za "nejlepší novou britskou kapelu". (Takových jsme ostatně už ve zdraví přežili...) Zatímco však debut zmíral na nepříliš výrazný a příliš do sebe zahleděný materiál, novinka je jasným kvalitativním vzestupem.


Již nadmíru razantní otvírák Music Was Saved napoví, že Starsailor odhodili špatně okopírovanou radioheadovskou utrápenost a rozhodli se do svých nástrojů pořádně opřít. Povedlo se, ovšem tím album zdaleka nekončí. Hned druhá položka Fidelity, střídající volné sloky a vzedmutý refrén, až zaskočí upřímností a nefalšovaným prožitkem. Ano, tohle již je album dospělé kapely, která přesně ví, jak a co chce sdělit.


Neznamená to však, že by cesta Starsailor ke hvězdám byla zcela bez překážek. Asi největší balvany, s nimiž se budou muset potýkat, nesou již zdaleka viditelná jména Coldplay a Travis. Málo platné, tyto soubory se na kytarově popovém kolbišti pohybují s větší razancí a elegancí. Ovšem pokud Starsailor na třetím albu poskočí o stejný kus, jako to předvedli nyní, je se oprávněně na co těšit. Přejme jim to, jejich hudba je totiž ze všeho nejvíce upřímná.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/09