23.1.2013 | Autor: Michal Husák

L’Inphantile Collective (31:35)
Srdečné (nebo spíše drtivé) pozdravy z Řecka. Aneb druhé řadové album aténské pětice Slavebreed, která valí poměrně svěží grindcore s místy stále velmi znatelnou deathovou substancí, ve srovnání s prvotinou však zřetelněji koketující s crust/punkem.

Dva podstatné faktory desce od první chvíle dobře „umetají“ cestičku: jednak skvělý přebal od morbidního klasika Setha, jednak na poměry stylu velmi solidní a plasticky přehledný sound. Nejsilnější je deska v těch několika chvílích, kdy crustové (či s trochou odvahy řečeno až punkově melodické) vlivy roztančí krátké skladby do chytlavých motivů.

Nebylo ale účelem tady předvádět žádnou hopsavou legrandu. Slavebreed sázejí spíš na intenzivní pocit, a v tomto ohledu nezbývá než jim pochválit sebejistou a vyváženou práci.

Zlatý hřeb: Penal Colony
Zní to jako: undergroundovější Napalm Death

Body: